Deficit českého státního rozpočtu na konci listopadu dosáhl 269,1 mld. korun

Jaromír Gec 3. 12. 2023 Článek je více než jeden rok starý

V listopadu se schodek českého státního rozpočtu, stejně jako v říjnu, prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. V září šlo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak šlo hlavně o příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z daně z příjmů právnických osob (DPPO).

V listopadu se schodek stejně jako v říjnu prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Listopad tradičně nebývá spojen ani s inkasem daní, které jsou placeny čtvrtletně (např. DPPO). Proti tomu naopak zpravidla v tomto měsíci rostou běžné i kapitálové výdaje. V meziročním srovnání byl listopadový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 68 miliard korun.

Výdaje meziročně oproti loňsku vzrostly do konce listopadu o 227,5 miliardy korun (12,9 %). Na tom se podepsaly zejména nárůst výdajů na sociální dávky (94,8 mld. Kč), pomoc domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií (54,5 mld. Kč), vyšší investice (32,4 mld. Kč), transfery územním rozpočtům (27,7 mld. Kč) a dražší obsluha státního dluhu (10,9 mld. Kč).

Psali jsme

Deficit rozpočtu v listopadu podle očekávání výrazně rostl

Meziroční růst příjmové strany táhnou prostředky z EU, pojistné, DPPO, ale i další mimořádné příjmy. Celkové příjmy od začátku roku byly meziročně vyšší o 295,5 miliardy korun a relativně o 20,8 procenta. K nárůstu příjmů nejvíce přispěly prostředky z EU (65,1 mld. Kč), pojistné (48,1 mld. Kč), DPPO (45,6 mld. Kč), WFT (25,8 mld. Kč), DPFO (23,9 mld. Kč), DPH (18,2 mld. Kč) a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (17,7 mld. Kč).

Inkaso váhově druhé nejvýznamnější příjmové položky, kterou je DPH, z našeho pohledu meziročním nárůstem o 5,8 procenta nadále indikuje, že reálná spotřeba domácností zůstává výrazně utlumená. To patrně souvisí s propadem reálných mezd a přetrvávající vysokou mírou úspor. Na druhou stranu nárůst inkasa DPPO (bez WFT) meziročně o 37,5 procenta, které tak ještě před prosincovou splátkou již překročilo celoroční plán o 6,3 procenta, potvrzuje solidní ziskovost firem.

Psali jsme

Tuzemský státní rozpočet jako černá díra?

Dosavadní plnění letošního státního rozpočtu podle nás naznačuje, že schválený deficit ve výši 295 miliard korun by mohl být splněn. Přestože v prosinci hlavně vlivem sezónnosti výdajů pravděpodobně deficit dále vzroste, mohl by podle nás rok zakončit poblíž 300 miliard korun. Nárůst schodku by totiž v prosinci na druhou stranu měly tlumit mimo jiné letošní poslední splátka DPPO a rovněž záloha na WFT.

Očekáváme, že s přispěním konsolidačního balíčku, odezněním některých mimořádných podpůrných opatření a oživením domácí ekonomiky dojde v následujících letech ke snížení schodku veřejných financí viditelně pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Již pro rok 2024 očekáváme jeho snížení z letošních 3,6 procenta na 2,4 procenta HDP. Celkový veřejný dluh sice dále poroste, v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu ale jen pozvolně.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)