Návrh deficitu rozpočtu pro tento rok by mohl být dodržen

Po čtyřech měsících, kdy deficit státního rozpočtu klesal, tentokrát ke konci října vzrostl na 210,7 miliardy korun. Přesto je o 76 miliard korun nižší než za deset měsíců předchozího roku, zejména díky příchozím finančním prostředkům z Evropské unie a z Národního plánu obnovy.
Ministerstvo financí jasně deklarovalo, že nehodlá překročit navržený deficit, a i proto vyzvalo další rezorty k dalším úsporným opatřením. Ilustrační fotografie: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Výrazně také pomohly výplata z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ, vyšší příjmy z daní právnických osob a mimořádné zdanění energetických firem. Příjmy státního rozpočtu jsou v meziročním srovnání vyšší o 21,6 procent (+280,8 mld. Kč), zatímco výdaje stouply o 12,9 procent (+204,8 mld. Kč).

Nicméně je na místě upozornit, že některé příjmy stát inkasuje pouze jednorázově a na druhé straně jsou výdaje mandatorní, které stát musí hradit každý rok. Tím pádem strukturální deficit stále zůstává výrazný a ani ohlášená konsolidace veřejných financí v tomto ohledu příliš nemění.

Zdroj: Raiffeisenbank

Příjmová strana státního rozpočtu nejvíce těží z prostředků přitékajících z Evropské unie a finančních mechanismů (+54,6 mld. Kč) navýšené o 45,2 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Dále příjmy rostly díky dividendě ČEZ (+54,0 mld. Kč), vyššímu výběru pojistného (+44,1 mld. Kč), inkasu daní z příjmů právnických (+47,4 mld. Kč) i fyzických osob (+22,0 mld. Kč).

Z tzv. neočekávaných zisků stát získal přes 25 miliard korun a z nadměrných příjmů výrobců elektřiny přes 17 miliard korun. První část záloh byla splacena v září a druhá bude během prosince, i přesto stát vybere výrazně méně, než kolik ministerstvo financí plánovalo. Výnosy z daně z přidané hodnoty jsou vyšší o necelá čtyři procenta, což při současné inflaci dokládá, jak domácnosti masivně šetří.

Na straně výdajů rostly zejména běžné výdaje, které byly vyšší o 12,3 procent (+178,9 mld. Kč), kde tradičně největší část tvoří výdaje na důchody (+17,3 %, +84,2 mld. Kč). Dále stát vynaložil více finančních prostředků na pomoc podnikatelům v souvislosti s vysokými cenami energií.

Kapitálové výdaje stouply o téměř 26 miliard korun především kvůli nákupům ministerstva obrany (například vozy bojové pěchoty, pozn. aut.) či Ministerstva životní prostředí (Nová zelená úsporám). Deficitní hospodaření našeho státu se projevuje také ve vyšších výdajích na obsluhu státního dluhu při zvyšujících se úrocích.

Výsledek státního rozpočtu za deset měsíců naznačuje, že se vládě nejspíše podaří udržet naplánovaný schodek ke výši 295 miliard korun, a to přesto, že na konci roku čerpání některých programů zrychlí, aby byly v maximální možné míře použity přidělené finanční prostředky.

Zároveň příjmy ze čtvrtletních plateb daní již nedosahují takové výše. Ministerstvo financí ale jasně deklarovalo, že nehodlá překročit navržený deficit, a i proto vyzvalo další rezorty k dalším úsporným opatřením. Dodržení naplánovaného schodku je první krok na bolestivé cestě, jak uzdravit naše veřejné finance.

Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 2
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Petr

    Deficit? Proč? Covid není,nezaměstnanost téměř není,díky inflaci stát vybere víc než čekal… Kde je problém? Pětikolík krade jak pominutý…….

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB