Deficit rozpočtu v listopadu podle očekávání výrazně rostl

Názor
Tradičně více deficitní listopad přinesl prohloubení salda tuzemského státního rozpočtu na -269,1 miliardy korun, což je zhruba o 60 miliard více než na konci října. Při pohledu na vývoj v posledních třech letech nejde o nic neobvyklého, kdy v průměru od roku 2020 do roku 2022 rostl deficit během listopadu také o 60 miliard Kč.
Pro letošní rok se s největší pravděpodobností podaří naplnit plán s deficitem státního rozpočtu ve výši 295 miliardy korun. Ilustrační foto: Depositphotos.com

V kontextu celoročního plánu (-295 mld. Kč) by při obdobném vývoji jako v posledních letech (za poslední tři roky v průměru -22,5 mld. Kč, pozn. aut.) měl státní rozpočet skončit zhruba na naplánované úrovni a nepřekročit 300miliardovou hranici.

Příjmy státního rozpočtu byly na konci listopadu meziročně vyšší o 20,8 procenta (+295,5 mld. Kč), kde hlavní rozdíl tvoří příjmy z Národního plánu obnovy, rekordní dividenda ze společnosti ČEZ a také nad očekávaní vysoký výběr u inkasa daní z příjmu právnických osob.

Zapomínat nelze ani na mimořádnou daň uvalenou na některé odvětví ekonomiky. Výdaje meziročně vzrostly o 12,9 procenta (+227,5 mld. Kč), zejména v důsledku vyšších výplat důchodů a kompenzací cen elektřiny a plynu pro domácnosti.

Strana příjmů nabízí i tentokrát několik zajímavých informací. U inkasa daně z přidané hodnoty po delší době došlo k zrychlení meziroční dynamiky z +3,9 procenta na +5,8 procenta. To kromě klesající inflace naznačuje možné oživování spotřeby domácností v závěrečném kvartále letošního roku.

PSALI JSME:
Proč daň z mimořádných zisků bank nakonec vynese tak málo?

Ve třetím čtvrtletí přitom na úrovni národních účtů spotřeba domácností znovu překvapila mezičtvrtletním poklesem. U daně z neočekávaných zisků zůstává letošní výběr prozatím stejný, kdy druhá část záloh dorazí až v polovině prosince.

Strana výdajů nabízí v posledních měsících podobný příběh, kdy hlavní problém představuje nárůst běžných výdajů, zejména pak u výplat důchodů, kde stát meziročně vynaložil o 84,2 miliardy korun více (+17,3 %).

Relativně významný je i nárůst výdajů za příspěvky na bydlení (+8,2 mld. Kč) v důsledku rychlého nárůstu cen energií u domácností. Problematické jsou i rostoucí náklady na obsluhu dluhu, kde stát meziročně vynaložil až o 35 procent více prostředků (54,6 mld. Kč). Pro srovnání – odpovídá to zhruba třetině všech letos realizovaných investičních výdajů.

Pro letošní rok se s největší pravděpodobností podaří naplnit plán s deficitem ve výši 295 miliardy korun. Hlavní pozornost tak již nyní směřuje ke státnímu rozpočtu na rok 2024, který počítá s deficitem na úrovni 252 miliard korun.

Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Návrh deficitu rozpočtu pro tento rok by mohl být dodržen

Zavřít reklamu ×
  1. Peníze vyhozené na Ukrajinu jsou zbytečně vynaložené peníze,které se nikdy nevrátí…..Náš malý státeček stejně nemůže ovlivnit válku na Ukrajině. Od toho jsou jiné velké státy.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Region i euro posilují

V Česku patřil tento týden výrokům centrálních bankéřů a indikátorům důvěry. Nálada v tuzemské ekonomice se dle konjunkturálního průzkumu v dubnu opět zlepšila. Celkový ukazatel vyšplhal na nejvyšší hodnotu za …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB