Deficit rozpočtu v listopadu podle očekávání výrazně rostl

Tradičně více deficitní listopad přinesl prohloubení salda tuzemského státního rozpočtu na -269,1 miliardy korun, což je zhruba o 60 miliard více než na konci října. Při pohledu na vývoj v posledních třech letech nejde o nic neobvyklého, kdy v průměru od roku 2020 do roku 2022 rostl deficit během listopadu také o 60 miliard Kč.
Pro letošní rok se s největší pravděpodobností podaří naplnit plán s deficitem státního rozpočtu ve výši 295 miliardy korun. Ilustrační foto: Depositphotos.com

V kontextu celoročního plánu (-295 mld. Kč) by při obdobném vývoji jako v posledních letech (za poslední tři roky v průměru -22,5 mld. Kč, pozn. aut.) měl státní rozpočet skončit zhruba na naplánované úrovni a nepřekročit 300miliardovou hranici.

Příjmy státního rozpočtu byly na konci listopadu meziročně vyšší o 20,8 procenta (+295,5 mld. Kč), kde hlavní rozdíl tvoří příjmy z Národního plánu obnovy, rekordní dividenda ze společnosti ČEZ a také nad očekávaní vysoký výběr u inkasa daní z příjmu právnických osob.

Zapomínat nelze ani na mimořádnou daň uvalenou na některé odvětví ekonomiky. Výdaje meziročně vzrostly o 12,9 procenta (+227,5 mld. Kč), zejména v důsledku vyšších výplat důchodů a kompenzací cen elektřiny a plynu pro domácnosti.

Strana příjmů nabízí i tentokrát několik zajímavých informací. U inkasa daně z přidané hodnoty po delší době došlo k zrychlení meziroční dynamiky z +3,9 procenta na +5,8 procenta. To kromě klesající inflace naznačuje možné oživování spotřeby domácností v závěrečném kvartále letošního roku.

Ve třetím čtvrtletí přitom na úrovni národních účtů spotřeba domácností znovu překvapila mezičtvrtletním poklesem. U daně z neočekávaných zisků zůstává letošní výběr prozatím stejný, kdy druhá část záloh dorazí až v polovině prosince.

Strana výdajů nabízí v posledních měsících podobný příběh, kdy hlavní problém představuje nárůst běžných výdajů, zejména pak u výplat důchodů, kde stát meziročně vynaložil o 84,2 miliardy korun více (+17,3 %).

Relativně významný je i nárůst výdajů za příspěvky na bydlení (+8,2 mld. Kč) v důsledku rychlého nárůstu cen energií u domácností. Problematické jsou i rostoucí náklady na obsluhu dluhu, kde stát meziročně vynaložil až o 35 procent více prostředků (54,6 mld. Kč). Pro srovnání – odpovídá to zhruba třetině všech letos realizovaných investičních výdajů.

Pro letošní rok se s největší pravděpodobností podaří naplnit plán s deficitem ve výši 295 miliardy korun. Hlavní pozornost tak již nyní směřuje ke státnímu rozpočtu na rok 2024, který počítá s deficitem na úrovni 252 miliard korun.

Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Pe Petr

    Peníze vyhozené na Ukrajinu jsou zbytečně vynaložené peníze,které se nikdy nevrátí…..Náš malý státeček stejně nemůže ovlivnit válku na Ukrajině. Od toho jsou jiné velké státy.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB