Deficit státního rozpočtu a nečitelná komunikace ministerstva financí

Názor
Ministerstvo financí představilo návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 320 miliard korun. To je o 180 mld. Kč méně, než s čím počítá návrh rozpočtu pro tento rok, ale i tak by to byl druhý nejhlubší deficit v historii. Oproti letošku počítá návrh s nižšími výdaji o 3,8 % a vyššími příjmy o 7,9 procenta.
Letošní nespotřebované výdaje se pravděpodobně přesunou do příštího roku, což povede ke snížení výsledného deficitu. Foto: Archív

Zároveň také návrh nepočítá s hlavní navrhovanou daňovou změnou pro příští rok v podobě snížení daně z příjmu fyzických osob a zrušení superhrubé mzdy, což by připravilo státní rozpočet zhruba o dalších 80 miliard. Celý daňový balíček by však měl státní rozpočet stát 60 miliard korun. Očekáváme tak, že se současný návrh dočká úpravy v legislativním procesu nebo případně novely zákona.

Daňové příjmy včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení by podle nás mohly být zhruba o 30 miliard korun vyšší vzhledem k naší mírně optimističtější prognóze růstu ekonomiky pro příští rok. Na druhou stranu návrh státního rozpočtu počítá s navýšením investic oproti letošnímu plánu „pouze“ o 11,9 mld. Kč.

Předpokládáme ale, že letošní plán investic nebude naplněn kvůli navýšení rozpočtu až v průběhu roku, dvouměsíčnímu uzavření ekonomiky a sporům vlády s municipalitami ohledně financování. Letošní nespotřebované výdaje se tak pravděpodobně přesunou do příštího roku, což podle nás povede ke snížení výsledného deficitu v obou letech. Každopádně plánovaná částka převyšuje doposud investičně nejúspěšnější rok 2015, který byl ale podpořen nutností dočerpat prostředky z fondů EU.

PSALI JSME:
Plánované deficity – Němci versus Češi

Představený návrh nás překvapil svou výší deficitu oproti našemu původnímu předpokladu 270 mld. Kč. Nicméně aktuální postup ministerstva financí pokládáme za návrat k předchozí konzervativní praxi, kdy byl předkládán raději vyšší návrh deficitu státního rozpočtu, který následně skončil s lepším výsledkem. Podobného scénáře bychom se mohli dočkat i v příštím roce.

Z pohledu finančních trhů však již delší dobu vnímáme nečitelnou komunikaci ministerstva financí, které původně představilo deficit ve výši 116 miliard korun a následně jej téměř ztrojnásobilo. V případě, že by vláda dodržela navrhovaný deficit 320 mld. Kč, nabídka státních dluhopisů v příštím roce s velkou pravděpodobností převýší tu letošní díky bohatému kalendáři splatností dříve vydaných státních dluhopisů.

To by se podle nás stále potkalo s dostatečnou poptávkou, která by ale byla již nižší než letos. Tomu by měl odpovídat i postupný nárůst výnosů a prodražování dluhové služby státu.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Schodek 116 miliard pro rok 2021 je nerealisticky nízký

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.