Desátá šokující předpověď pro rok 2022: Průlom v medicíně prodlouží život v průměru o 25 let

Navždy, nebo aspoň mnohem déle mladí. V roce 2022 dojde ke klíčovému průlomu v biomedicíně, který přinese vidinu prodloužení produktivního věku a průměrné délky života až o 25 let a vyvolá etickou, environmentální a fiskální krizi epických rozměrů.
Vyhlídka na podstatné zvýšení kvality a průměrné délky lidského života je pro lidstvo obrovskou výhrou, ale přináší s sebou také nebývalá etická a finanční dilemata. Ilustrační foto: Pixabay.com

Při hledání způsobu, jak zpomalit přirozený proces stárnutí, zkoumají vědci procesy, které jsou v centru našeho stárnutí, z mnoha úhlů pohledu a s rostoucím arzenálem pokročilých technologií, od terapeutik až po „prvotní úpravy“ na úrovni DNA.

V roce 2022 dojde k zásadnímu průlomu díky vícefaktorovému přístupu. Vznikne kombinace léčebných postupů, která modifikuje buněčné procesy a umožní prodloužit životnost buněk a tedy i organismů, které se z nich skládají. Léčba to sice není levná, ale je účinná. Již se prokázala na laboratorních myších s lidskou DNA, kterým jejich život dokázala prodloužit o 30 a více procent.

Důsledkem pro člověka je možnost prodloužení průměrné délky života o 25 a více let a s tím spojená neuvěřitelná vyhlídka, že v budoucnu bude 80 let novou padesátkou. A nejen to, tato budoucnost je otevřená i pro starší lidi, protože nová léčba „fontánou mládí“ může zpomalit stárnutí a dokonce i omladit již staré buňky.

Zlepšení délky života nepřináší jen prodloužení života, ale také snížení či dokonce odstranění většiny lidských nemocí – od srdečních chorob až po nervově-degenerativní poruchy – z nichž mnohé s přibývajícím věkem jsou zodpovědné za pokles zdraví a produktivity. Vylepšení bude možné díky metodě prvotní editace DNA, která nespoléhá na nové buňky prostřednictvím dělení, ale přepisuje stávající buňky.

Vyhlídka na podstatné zvýšení kvality a průměrné délky lidského života je pro lidstvo obrovskou výhrou, ale přináší s sebou také nebývalá etická a finanční dilemata. Jen si představte, že se skoro každý může dožít v průměru 115 let a navíc v lepším zdravotním stavu, než dřív. Co by to znamenalo pro soukromé důchodové spoření, státem vyplácené důchody a vůbec pro možnost a ochotu odejít do důchodu?

A jakou cenu by musela zaplatit planeta, na níž by kvůli tomu žili další miliardy lidí? Byl by vůbec dostatek jídla pro všechny? A nakonec zbývá etická otázka – je to vůbec humánní, pokud tato léčba nebude dostupná všem? Stručně řečeno, jak by se s tím vyrovnaly naše hodnotové systémy, politické systémy a planeta?

Autor je hlavní investiční analytik Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 9
Sdílet článek