Finanční a ekonomické informace (faei.cz) na to upozornila Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS). Organizace apeluje na nastupující kabinet, aby prostředky na prevenci před závislostmi navýšila aspoň na jednu miliardu.
„Primární prevence je dlouhodobě podfinancovaná a stát bohužel dosud nikterak nereagoval na realitu, která se dramaticky změnila,“ konstatoval Matěj Hollan, ředitel APAS. Připomněl, že dříve experti řešili hlavně tvrdé drogy nebo alkohol. Jenže doba se změnila.
Nedostatečná podpora
„Dnes čelíme zcela nové vlně závislostí zahrnující kratom, kanabinoidy, nikotinové produkty, digitální závislosti a energetické drinky. Obzvláště kritická je situace z toho důvodu, že tyto jevy zasahují všechny děti, nejen rizikové skupiny,“ varoval Hollan.
Dodal, že aktuální problém má dvě roviny. Tou první je to, že financování nejen primární prevence, ale i dalších oblastí péče o závislé se dlouhodobě nezvyšuje a nezohledňuje nové formy závislostí, které se v posledních letech masivně rozšířily mezi dětmi a dospívajícími.
Odborníci i školní metodici prevence tyto trendy vidí a snaží se na ně reagovat – připravují programy zaměřené na digitální závislosti, užívání nikotinových sáčků či rizika spojená s kratomem. Jejich práce však naráží na limity systému, když nedostávají dostatečnou podporu.
„Prevence v očích států se stále orientuje na klasické drogy, ale dnešní děti ohrožuje úplně jiné prostředí. Neřešíme heroin, řešíme TikTok, energeťáky a kratom. To je zásadní změna, na kterou stát nereaguje,“ upozornil Matěj Hollan.
Rizikové chování je stále rozšířenější
Druhým zásadním problémem je nedostatek systematické osvěty směrem k pedagogům a rodičům. Ti se podle odborníků často ocitají v situaci, kdy problematice nerozumějí a ani nevědí, jak s dětmi o rizikovém chování nebo nových závislostech mluvit.
Podle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti trpí téměř 54 procent českých dětí nízkým well-beingem (životní pohodou, duševním nastavením – pozn. aut.) a téměř 14 procent šestnáctiletých se nachází v riziku rozvoje duševní poruchy.
Mezinárodní studie ESPAD 2024 pak ukazuje, že rizikové chování mezi dospívajícími je v Česku stále rozšířenější. Celých 60 procent středoškoláků pravidelně pije energetické nápoje, 15 procent denně vapuje a 18 procent tráví každý den hraním digitálních her.
Zapomenout se nesmí ani na sledování videí na sociálních sítí, což téměř polovina dospívajících dělá více než čtyři hodiny denně. Všechny tyto návyky podle odborníků výrazně zhoršují kvalitu spánku, soustředění i duševní odolnost dětí a mladých lidí.
Aspoň miliarda korun
Matěj Hollan z APAS upozornil, že země, jako Dánsko, Nizozemsko nebo Austrálie, už přijímají konkrétní opatření na ochranu dětí před negativními dopady digitálních technologií – včetně regulace používání chytrých zařízení či vzdělávání pedagogů – Česká republika stále „zavírá oči“.
„Česko patří mezi nejzanedbanější státy v oblasti digitálních závislostí. Stát tuto problematiku dlouhodobě podceňuje a místo podpory prevence prosazuje zavádění technologií do školek a škol bez jakéhokoli varovného rámce,“ sdělil Hollan.
Asociace poskytovatelů adiktologických služeb proto vyzvala vládu, aby při schvalování rozpočtu napravila chybu dosluhující vlády a navýšila financování prevence a léčby na jednu miliardu korun.
„V současném návrhu rozpočtu je na prevenci vyčleněno jen 415 milionů korun, přičemž na nové závislosti není vyčleněno vůbec nic. Pokud to nová vláda myslí vážně s ochranou duševního zdraví dětí, musí tuto situaci rychle změnit,“ dodal Hollan.
Podporu prevence a větší informovanost veřejnosti chce APAS posílit také prostřednictvím nové kampaně MámNaVýběr, jejímž cílem je zvýšit povědomí o významu primární prevence a nabídnout konkrétní návody, jak s dětmi o rizikovém chování mluvit a kde hledat odbornou pomoc.
Problém veřejného zdraví
Poslední zpráva o závislostech, kterou vypracovalo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, potvrdila, že alkohol, drogy, ale právě i sociální sítě nebo vapování jsou v Česku jedním z podstatných problémů veřejného zdraví.
„V posledních letech stoupá popularita alternativních výrobků, především e-cigaret, zahřívaných tabákových výrobků a nikotinových sáčků, zejména mezi dospívajícími a mladými dospělými,“ konstatoval dokument.
E-cigarety podle něj užívá v současnosti přibližně 8 až 11 procent a zahřívané tabákové výrobky 4 až 6 procent dospělých. Mezi dospívajícími ve věku 13až 15 let ale užívá v současnosti e-cigarety 10 až 22 procent, zahřívané tabákové výrobky 5 až 11 procent a nikotinové sáčky 5 až 8 procent.
„Mezi dospívajícími ve věku 15 až 19 let roste podíl pravidelných uživatelů alternativních nikotinových výrobků,“ uvedla zpráva. Ještě horší situace je u digitálních her. Nadměrně, tedy čtyři a více hodin denně, je hraje až 22 procent dětí a až 19 procent dospívajících. „Do kategorie závislosti na hraní her spadá odhadem 5 až 13 procent dětí a 12 až 17 procent dospívajících,“ uvádí se v dokumentu.
Sociální sítě užívá nadměrně až 30 procent dětí a až 50 procent dospívajících. Do kategorie rizika v souvislosti s trávením času na sociálních sítích spadá odhadem 7 až 13 procent dětí a 29 až 34 procent dospívajících.
