Prvním krokem je škodu úředně zdokumentovat, druhým bez zbytečného odkladu, tedy do 15 dní poté, co jste se o poškození dozvěděli, uplatnit škodu u provozovatele parkoviště. Pokud odmítne a pro vás je náhrada škody i nadále věcí cti či majetku, jdete se soudit.
1. U provozovatele se musíte domáhat náhrady do 15 dní. Provozovatelé nehlídaných parkovišť za škodu neodpovídají.
2. Odpovědnost provozovatele se týká především odcizení a poškození vozu i jeho příslušenství. Za osobní věci ponechané ve vozidle obvykle neodpovídá ani provozovatel hlídaného parkoviště.
3. Škodu dostanete nahrazenou v plné výši, pokud jste se na jejím vzniku přímo nepodíleli, např. vlastní nedbalostí.
Lhůta 15 dní je důležitá, protože po jejím uplynutí může provozovatel u případného soudu s úspěchem namítnout, že právo nebylo uplatněno včas (§ 2945 občanského zákoníku, pozn. aut.).
Parkovat na určené místě
Zmínili jsme klasickou zimní situaci, ale podobný „zážitek“ na vás může čekat v podzemních garážích obchodního centra, na hotelovém parkovišti nebo u zoologické zahrady. Na druhou stranu to automaticky neznamená, že za škody způsobené zlodějem či bezohledným řidičem vždy a v plné výši odpovídá provozovatel parkoviště nebo majitel pozemku, na kterém jste svůj vůz odstavili.
Platí, že věci, pokud se chcete domáhat náhrady při jejich odcizení nebo poškození, musíte odkládat na místo k tomu určené. A obdobně to platí se zaparkováním auta.
Pokud si auto necháte na hlídaném parkovišti či v hlídané garáži, provozovatel ručí za případnou škodu na voze i jeho příslušenství v plné výši.
U hotelového parkoviště ubytovatel odpovídá za vozidla a některé věci v nich uložené jen v případě, že je převzal do úschovy.
Jak poznáte hlídače?
Jak zjistíme, že parkoviště je hlídané nebo že za bezpečí našeho auta u hotelu někdo odpovídá? Málokde je to vysloveně uvedeno (proč by si také provozovatelé aktivně přidělávali starosti?), a zákazník si těžko ověřuje, zda vůbec a jak někdo auta střeží.
Důležité však je, zda provozovatel takovou službu nabízí, nebo ji alespoň zákazník od něj očekává. Třeba za základě toho, že parkoviště je vybaveno bezpečnostními prvky, která musí zákazník akceptovat (oplocení, chráněný vjezd, systém evidence), nebo se za parkování platí.
Provozovatelé nehlídaných parkovišť za škodu na odložených věcech, což jsou i zaparkované vozy, neodpovídají.
Vozidlo jako kabát
Při argumentaci si může poškozený zákazník pomoci i občanským zákoníkem (§ 2945).
„Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a pokud byla věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci.“
Stejně tak musí nahradit škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a jejich příslušenství.
Na auto odstavené na hlídaném parkovišti se tedy vztahuje obdobná norma jako na kabát odložený u kadeřníka, v restauraci, v čekárně či divadle.
Z náhrady se nelze vyvléci
Pokud poškozený uplatňuje náhradu včas a je možné uplatnit pravidla odpovědnosti za škodu na odložených věcech, nemůže se provozovatel dotyčného zařízení této odpovědnosti zbavit. Může ji pouze částečně přenést na zákazníka, pokud ten svým chováním přispěl ke vzniku škody (§ 2918 občanského zákoníku).
„Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.“
Do roku 2014 odpovídali provozovatelé za odcizení a poškození věci jen do výše 5 000 Kč, od té doby až v plné výši. To už však záleží na soudu, který náhradu může snížit z důvodů hodných zřetele, což nejčastěji bývají majetkové poměry provozovatele a poškozeného či okolnosti, za nichž škoda vznikla.
Nákup chráněný není
U osobních věcí ukradených z auta je to složitější. Jde totiž o tzv. předměty vnesené (oblečení, elektronika, nákup), které nejsou součástí vozu a obvykle se na ně nevztahuje podmínka, že věci mají být odloženy na správné místo. Pochybujeme, že by některý provozovatel podzemních garáží určil, že nákup má být odložený v zaparkovaném voze.
Chráněné bude především příslušenství vozu, například z rezervní pneumatika a povinná výbava, zabudované GPS, autorádio apod. V krajním případě např. i zavazadla v kufru auta, pokud vás na recepci hotelu už přihlásili k ubytování, ale nemají ještě volný pokoj a nedisponují ani místností na úschovu kufrů.
Jak rozhodne soud?
Také v případě karambolu u sjezdovky by se dalo diskutovat o náhradě odcizeného nesportovního oblečení, pokud provozovatel areálu neurčil zvláštní místo k jeho odkládání (šatna, uzamykatelné skříňky). Přitom je jasné, že zákazník si toto oblečení odložit musel, protože charakter nabízené aktivity (zimní sporty) to předpokládá, a jiné vhodné místo k dispozici nebylo.
To už však bude na posouzení jednotlivých případů, zda se na ně budou vztahovat pravidla odpovědnosti provozovatele za škodu na odložených věcech, nebo obecná úprava náhrady škody.
