Komerční banka je na tom podobně. Z hodnot nad 900 korunami se propadla k 600 korunám. To je jen u Komerční banky ztráta kolem 50 miliard korun. Stát tímto výrazně poškodil akcionáře. To je šílené. Místo toho, aby se o tomto hodně mluvilo, mluví se o trhu korporátních dluhopisů jako strašáku investorů.
Mnozí upozorňují na to, že za posledních šest let zkrachovalo 57 emitentů s dluhopisy v celkové hodnotě 6,4 miliardy korun. To je na první pohled opravdu hodně. Jenže je nutno vzít v potaz, že celkově byly během této doby vydány dluhopisy v hodnotě 399 miliard korun. To znamená, že jen 1,6 procenta dluhopisů skončilo špatně. To není žádný strašidelný obrázek trhu dluhopisů, jak ho média líčí.
Jaké dluhopisy skončily špatně?
Byly to především dluhopisy na první pohled pochybné, protože často šlo o předem chystané podvody, kdy nebyly dluhopisy jištěné nemovitostí do částky přesahující 100 procent nominálu.
Kdybychom se podívali na všechny akcie, jistě bychom také našli mnohé, které jsou od začátku plánované jako podvody. Jenže o těch se nikdy nedozvíme, protože média pokrývají akcie, které se obchodují na burze, kam mohou jen dobré emise. Tam žádné předem vymyšlené podvody nenajdeme.
Dluhopisy se dají obchodovat i na burze. Tam jsou ale jen velké emise. Malé emise se pohybuji v jakémsi vzduchoprázdnu. Proto Dluhopisomat připravil srovnávač všech dluhopisů, kde každý na první pohled vidí, jaké riziko nese daný dluhopis.
Vznikl zde jakýsi rating na základě metodiky Ministerstva financí ČR, který oddělí zrno od plev. Tím pádem může každý investor odfiltrovat dluhopisy, které lze považovat za zjevně nebezpečné.
Regulace ve formě více úředníků není cestou
Vše komplikuje Česká národní banka (ČNB) jako vážená autorita. Hodně lidí si myslí, že dluhopis, který má od ČNB schválený prospekt emise, je automaticky lepší než dluhopis, který prospekt nemá. Tak to vůbec nemusí být. Centrální banka neodpovídá za to, zda bude dluhopis splacen či nikoli. Jen schvaluje, zda byl dluhopis vydán řádně dle daných pravidel.
Existuje tak možnost, že je vydán dluhopis s prospektem bez zajištění a vedle něj byl vydán dluhopis bez prospektu se zajištěním nemovitostí do výše 130 procent. Tento druhý dluhopis je tak paradoxně bezpečnější, než dluhopis první. ČNB totiž není zárukou ničeho. Mnoho lidí to ale nechápe a nachytá se.
Česko by potřebovalo rozvinout finanční trhy
Já tu ale postrádám nějaký větší zájem. Pražská burza spíš upadá, než vzkvétá, a ČNB funguje jen jako slepý úředník, který dělá vše tak, aby byla dodržena litera evropských regulací. Postrádám snahu úředníků trh posunout výš a být probusinessoví.
Nemám pocit, že by úředníky těšilo, že jsou tady nové emise a že s tím může růst celé odvětví fintechu s vysokou přidanou hodnotou pro národní hospodářství.
Právě ve fintechu vidím příležitost, jak naši ekonomiku změnit ze země závislé na skladech, montovnách a automobilové výrobě na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, jako se to třeba snaží dělat Malta, která nehází investorům klacky pod nohy, ale naopak je vítá, protože ví, že to je krom turismu další opěrná noha maltské ekonomiky.
Jako řešení vidím to, že stát změní přístup k finančnímu trhu. Bude ho šlechtit nikoli novou regulací, ale tím, že podpoří nové fintechové společnosti, které budou sami od sebe pomáhat trhu tím, že zvýší likviditu dluhopisů a budou tlačit na emitenty, aby udávali o emisi více informací, čímž trh zpřehlední. V tu chvíli automaticky ubude „šmejdů“, kteří vydávají prašivé dluhopisy a využívají dnešní nepřehlednost trhu.
Autor je hlavní ekonom investiční skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
