Dokončení D1 u Přerova podpořilo na 10 tisíc lidí. Proti jsou jednotlivci. Dálnice tak končí v poli…

Dokončení D1 v úseku Přerov-Říkovice podpořilo na 10 tisíc občanů, kteří na Přerovsku žijí, pracují nebo jím pravidelně projíždějí. Proti jsou jednotlivci. Dálnice D1 u Přerova tak končí v poli namísto toho, aby výrazně ulevila neudržitelné dopravní situaci v regionu, která generuje zvýšené riziko nehodovosti. O zplodinách nemluvě.
Předání petice v parlamentu. Foto: Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě

Petici tento týden její organizátoři ze Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě (SRDIM) předali v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (PS PČR) jejímu předsedovi Radku Vondráčkovi.

Dopravní situace je na Přerovsku dlouhodobě katastrofální a neudržitelná. Při průjezdu městem řidiči čekají v kolonách i dlouhé hodiny. Neúnosná hustota provozu výrazně zvyšuje nejen riziko nehodovosti, ale také množství vypuštěných zplodin do ovzduší.

V uplynulých dnech se dopravní situace v regionu ještě více zhoršila díky teplem popraskané dálnici D35 na Prostějovsku. V plné nahotě se tak obnažila chybějící dopravní alternativa. Silniční provoz na Přerovsku totiž mohl být dávno převeden na dálnici D1, což by byla pro Přerováky a obyvatele okolních obcí velká úleva. Dokončení D1 v úseku mezi Přerovem a Říkovicemi bohužel dlouhodobě blokují aktivisté-jednotlivci.

Výsledkem jejich snažení je mimo jiné žaloba na verdikt krajského úřadu v Olomouci ohledně opětovného potvrzení změny územního rozhodnutí na D1 u Přerova, která například obsahuje návrh na zpřísnění ochrany významných krajinných prvků. Tito aktivisté přitom paradoxně výslovně upozorňují na to, že rozptylová studie k dokončení D1 z roku 2016 je údajně zastaralá a měla by být vypracována nová.

„Pokud by byla dokončena D1 v úseku mezi Přerovem a Říkovicemi, došlo by k významnému poklesu hustoty dopravy v Přerově a okolních obcích. Rovněž by se zrychlila mobilita mezi Zlínskem a Ostravskem. V neposlední řadě by se také výrazně snížilo riziko nehodovosti i množství vypuštěných zplodin,“ popisuje přínosy dokončení D1 předseda SRDIM Libor Lukáš. „Bohužel obstrukční jednání aktivistů v průběhu povolovacích procesů evidentně brzdí průběh realizace stavby, což ve svém důsledku komplikuje život desítkám tisíc spoluobčanů, kteří na Přerovsku žijí nebo podnikají,“ doplňuje Libor Lukáš.

Nejhlasitější kritika dostavby D1 přitom zaznívá z úst aktivistů, kteří s Přerovem nemají nic společného. Další vystupují jménem Dluhonic, obce, která se už v minulosti dohodla se zástupci Přerova, Olomouckého kraje a ministerstva dopravy na kompenzacích za dokončení D1 ve výši cca 132 milionů korun. „Do očí bijící katastrofální stav české legislativy umožňuje komukoliv, kdekoliv a na cokoliv podat námitku či žalobu, a to naprosto beztrestně, bez jakékoliv zodpovědnosti, byť se ho kauza absolutně netýká,“ zdůrazňuje Libor Lukáš.

„Dialog je důležitým pilířem demokracie. Musí však mít svá pravidla a mantinely. Ukazuje se, že povolování velkých infrastrukturních projektů a možnosti jeho nekonečného připomínkování či rozporování, je potřebné lépe legislativně ošetřit. Není možné, aby se občané stávali rukojmími nekonečných správních procesů, které navíc stojí nás daňové poplatníky nemalé finanční prostředky a brání dalšímu rozvoji regionů,“ komentuje situaci ohledně nedokončené D1 na Přerovsku předseda PSP ČR Radek Vondráček.

„Podpora deseti tisíc spoluobčanů nám dodává další sílu k tomu, abychom v naší neustálé snaze dokončit D1 pokračovali. ŘSD je připraveno udělat maximum možného, abychom dokončení posledního úseku D1 u Přerova dosáhli co nejdříve. Věřím, že k tomu pomůže i dnešní setkání předsedy Poslanecké sněmovny České republiky Radka Vondráčka se zástupci Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, kteří petiční akci na Přerovsku zorganizovali. Patří jim za to naše velké poděkování,“ uzavírá generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Radek Mátl.

V minulosti vznesli stejní aktivisté připomínky v rámci územního řízení na D1-136 například na nedostatečné zdokumentování plánu zimní údržby D1 v daném úseku. Ten se přitom standardně zpracovává až po zprovoznění stavby. Možné dopady na vodohospodářské poměry v krajině budou přitom naprosto stejné jako na jiných úsecích českých a moravských dálnic. Nyní aktivisté přišli s údajně zastaralou rozptylovou studií z roku 2016. Lze předjímat, že rozptylové podmínky budou standardní jako na jiných dálnicích a pět let není zase tak dlouhá doba, aby studie zastarala.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Tiskové zprávy

Začal Global Money Week 2024

Od pondělí 18. do neděle 24. března 2024 se v České republice koná 12. ročník celosvětové vzdělávací akce Global Money Week. Česká bankovní asociace letos v jeho rámci opět pořádá národní kolo finančně-vědomostní …

Jak zajistit pojištění kola proti krádeži

Plánujete pořízení nového jízdního kola, abyste si již brzy mohli užívat první jarní vyjížďky? Pak byste měli pamatovat na to, že krádeže kol jsou v České republice velice časté. Podle policejních odhadů je ročně …

Predikce ceny bitcoinu v roce 2024: Co říkají experti?

Rok 2023 pro bitcoin znamenal jízdu na horské dráze. Po rekordním růstu v roce 2021 zažila tato nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna (BTC) v roce 2022 prudký pokles a klesla pod 20 000 amerických dolarů (USD). V …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.