Dařilo se jí i z cenového pohledu. Dolarový index, měřící výkonnost dolaru vůči šesti nejvýznamnějším měnám, si za celý loňský rok připsal 3,5 procenta. Celoroční výsledek je ale zkreslen výkoností v posledních třech měsících. Ke konci září činily dolarové zisky od počátku roku více než 14 procent.
Ještě výraznější cenové pohyby zaznamenány na nejobchodovanějším měnovém páru na světě – eura vůči dolaru. Tady během prvních třech čtvrtletí loňského roku euro ztratilo více než 15 procent. Díky úspěšnému závěrečnému kvartálu nakonec dolar získal vůči euru lehce přes pět procent.
Dolar jako tradiční měna bezpečného přístavu samozřejmě profitoval z dramaticky zhoršené globální geopolitické situace v souvislosti s agresí Ruska na Ukrajině. K tomu se ale přidaly fundamenty. Zejména v první polovině roku to byl dolarový úrokový diferenciál.
Se zvyšováním úrokových sazeb ze strany Fedu (americká centrální banka, pozn. red.) se jeho atraktivita ve prospěch americké měny zvyšovala. Postupně ale sazby začala zvedat i Evropská centrální banka (ECB) a tím faktor úrokového diferenciálu ustoupil do pozadí.
Vystřídaly ho turbulence na komoditních trzích, zejména energetických. Ty se propsaly do výrazného zhoršení bilance zahraničního obchodu v eurozóně, což na sklonku léta euru výrazně zatopilo. Závislost na dovozu drahých surovin znamenala, že tradičně přebytková eurozóna se v zahraničně obchodní bilanci propadla do deficitu.
Závěrečné měsíce loňského roku zavelely k obratu, který podle nás bude charakteristický i pro většinu letošního vývoje. Zklidnění na komoditních trzích zlepší statistiky vnější bilance eurozóny na dovozní straně, na vývozní by mělo pomáhat zmírňování potíží v globálním dodavatelském řetězci.
Dolar tak již letos kralovat nebude. I kdyby se ovšem naplnila naše ve srovnání stržním konsensem agresivní prognóza a euro se ke konci roku obchodovalo nad 1,10 USD/EUR, stále to v historické perspektivě bude znamenat nadprůměrně silnou pozici amerického dolaru.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
