S úvěrem má v Česku zkušenost 83 procent lidí, přičemž aktuálně svůj dluh splácí necelá polovina z nich. Nejčastěji si Češi půjčují prostřednictvím nákupu na splátky a kontokorentu (v obou případech 38 procent lidí, pozn. aut.), jiného spotřebitelského úvěru (35 %) nebo prostřednictvím kreditní karty (31 %). Tou její uživatelé nejčastěji hradí běžné nákupy (43 %).
Kontokorent slouží necelým dvěma třetinám jeho uživatelům jako finanční rezerva. Pouze necelá pětina Čechů deklaruje, že si nikdy na nic peníze nepůjčila (17 procent). Jen za uplynulý rok 2020 si přitom půjčku vzala více než čtvrtina populace.
„Loňský covidový rok byl ve všech ohledech specifický, lidé si nebyli jisti ekonomickým vývojem, což se odrazilo v myšlení i chování Čechů, a to nejen ve vztahu k financím. Přestože z našeho průzkumu vyplynulo, že si během loňského roku půjčil každý čtvrtý Čech, celkově objem nově čerpaných spotřebitelských úvěrů za rok 2020 klesl v důsledku odložené spotřeby domácností,“ řekl Filip Hanzlík, náměstek výkonné ředitelky České bankovní asociace (ČBA) a gestor pro spotřebitelské a právní otázky.
„I když řada lidí musela kvůli pandemii přehodnotit své rozpočty, na počtu nesplacených půjček se to nijak významně neodrazilo. Podíl nevýkonných úvěrů je podle statistik České národní banky (ČNB) v České republice stále jeden z nejnižších v Evropě,“ dodal Hanzlík.
Nejméně exekucí za 11 let
Počet nově zahájených exekucí byl v roce 2020 podle Exekutorské komory ČR téměř o pětinu nižší než v roce 2019. V loňském roce tak bylo nařízeno nejméně exekucí za posledních 11 let. V roce 2020 bylo zahájeno celkem 407 694 nových exekucí, v roce předchozím to bylo 499 512, což odpovídá poklesu o více než 18 procent. Pro srovnání lze uvést, že například v roce 2011 bylo zahájeno celkem 936 219 nových exekucí, tedy více než dvojnásobek oproti loňským číslům.
„Opět se potvrzuje dlouhodobý trend predikovaný Exekutorskou komorou ČR, tedy že exekucí bude každoročně zahajováno méně a méně,“ konstatoval Jan Mlynarčík, viceprezident Exekutorské komory ČR.
„Významný podíl na tak velkém poklesu může mít i epidemiologická situace související s onemocněním covid-19. Na základě vládních opatření došlo kromě jiného i k plošnému omezování provádění exekucí, čímž dochází k faktické paralýze věřitelů, kteří ztrácí víru ve vymožení svých pohledávek,“ dodal Mlynarčík.
Rizikové zadlužování
Že se může příznivý trend opět otočit, dokládá takzvaný Index rizikového zadlužování, který každoročně připravuje práce ČBA. Letos dosáhl hodnoty 11 procent, což znamená, že zhruba každý desátý Čech si půjčuje rizikově. Za rizikové chování se například považuje to, že si dlužníci na své nákupy půjčují i přesto, že nemají možnost šetřit, mají tři a více půjček, ale zejména, že si půjčují na splátku jiné půjčky.
„Vzít si půjčku na splacení předchozí půjčky je typicky rizikové chování a počet lidí, kteří se takto chovají, je alarmující. Pokud nám banka odmítne půjčit, měl by to být pro nás varovný signál, že půjčka bude pravděpodobně nad naše možnosti. Jít žádat o úvěr k nelicencovanému poskytovateli půjček pak může představovat cestu do pekel,“ varoval Filip Hanzlík z bankovní asociace.
Nad každou půjčkou bychom se podle něj měli zamyslet a zhodnotit, zda ji budeme v budoucnu schopni splácet i se všemi úroky. „Nerozvážné půjčování může za určitých okolností končit dluhovou spirálou, potažmo exekucí,“ upozornil.
Podle statistik společnosti Deloitte z letošního dubna je přitom v exekuci zhruba 800 tisíc lidí. Znepokojující je podle Hanzlíka především počet nezletilých a seniorů, na které byla uvalena exekuce a kteří nejsou schopni se z této spirály dostat.
Naopak zodpovědně se chovají Češi, kteří by se při případné neschopnosti splácet svůj dluh snažili vyjednávat s poskytovatelem půjčky odklad splátek nebo by zkusili půjčky konsolidovat. Průzkum také ukázal, že dvě třetiny populace, které mají zkušenosti s půjčkou, se ale o svou schopnost splácet neobávají. Téměř osm z deseti Čechů navíc považuje výši svých půjček za bezpečnou.
Auto nebo motorka
Nějaký úvěr momentálně splácí více než 40 procent Čechů. Pořídili si na něj především auto nebo motorku, anebo zrekonstruovali byt. Nejčastěji Češi dluží do výše 200 tisíc korun, sedm z deseti Čechů pak svou současnou půjčku splácí u jednoho poskytovatele.
„Téměř dvě třetiny Čechů si půjčku, kterou momentálně splácí, vzaly z důvodu nedostatku hotovosti, pětina nechtěla čekat, než si našetří. Každý desátý Čech se pak na nákup na splátky nechá nalákat výhodnou akcí, která při koupi zboží na splátky nabízí například menší nebo dokonce nulový úrok,“ uvedl Michal Straka, specialista na finanční trh výzkumné agentury Ipsos.
Na co si naopak Češi půjčovat nechtějí, jsou zážitky a dovolená (73 % dotázaných), sportovní vybavení (48 %), nebo splátky předchozí půjčky (42 %). Lidé si nejčastěji půjčují od banky (56 %), necelá třetina pak využila možnost půjčky od splátkové společnosti – například na elektroniku nebo na splacení jiné půjčky. Anebo se obrátí na svou rodinu a známé.
Odložené půjčky
Zda společnost, od níž si půjčují, má licenci od ČNB, většina lidí nezjišťuje. Jinde než u banky si lidé berou úvěr především kvůli jednoduššímu a rychlejšímu vyřízení, ale také kvůli nižšímu úroku.
„Z průzkumu také vyplynulo, že téměř polovina dotazovaných si v následujících dvou letech plánuje vzít úvěr. Nejčastěji na rekonstrukci bytu nebo na auto. Během pandemie se řada lidí pustila do úprav stávajícího bydlení a dá se předpokládat, že v nich budou pokračovat. A na to si budou chtít v řadě případů půjčit,“ konstatoval Michal Straka z agentury Ipsos.
Dodal, že se na trhu rovněž výrazně projevil nedostatek komponent pro výrobu automobilů, což vedlo k tomu, že se dodávky hotových aut opožďují. „Proto řada Čechů musela nákup odložit a nový vůz plánují koupit v následujících dvou letech,“ poznamenal Straka.
