Včera jsem v článku o sdílených elektroskútrech z mladoboleslavské automobilky napsal, že v době pandemie koronaviru se vyspělost a společenská odpovědnost kterékoliv firmy nově měří tím, jak dokáže vyhodnotit své podnikání ve vztahu k šíření koronaviru, protože teď nejde o zákazníky nebo uživatele, ale o lidi.
V reakci na publikovaný text jsem se pak z tiskového oddělení Škoda Auto dověděl, že „je jim líto, že problematiku hygieny ve službách sdílené mobility vidím do té míry negativně, jak jsem ji popsal ve svém článku“. Posoudit mohou čtenáři sami zde. Je mi líto, propocenou helmu po někom jiném bych si prostě na hlavu nedal…
Text předjímá tzv. duch dalších vládních krizových opatření – co nejvíce a právě teď eliminovat možnost šíření nákazy – a navrhuje, aby některé firmy šly dobrovolně do karantény. Třeba tak, jako to udělal Apple. Kvůli lidem.
A když jsme u problematiky sdílené mobility, lze jen připomenout, že právě případ nakaženého pražského řidiče alternativní taxislužby Uber, byl jedním z důvodů, proč česká vláda zavedla tak drastická opatření.
Dalším mementem téhož případu bohužel je, jak málo odpovědní a zároveň jak hodně sobečtí jsme vůči svému okolí. Sedět tři dny za volantem při vědomí toho, že mi není dobře, a vystavovat v uzavřeném prostředí automobilu své zákazníky riziku infekce totiž vůbec nesvědčí o ohleduplnosti vůči okolí.
Pokud se pochybnou společenskou normou v době předkoronavirové stalo, že chřipka se přece dá přechodit, u nového koronaviru Covid-19 to opravdu nejde. Teď je to o tom, aby si každý z nás uvědomil, co všechno může udělat pro to, aby se nákaza nešířila rychle a aby naše zdravotnictví nezkolabovalo tak, jako se to děje v Itálii, ale i jinde ve světě.
