Nejcitelněji na to podle všeho doplatí tzv. střední třída. Opravdu chudým už stejnak většinou není co brát. Většinou zabydlení v ochranářském režimu bankrotů, s trvalým bydlištěm hlášeným na úřadě a žijící od melouchu k melouchu.
Hodně bohatí na situaci většinou vydělají, protože budou levně kupovat technologicky zajímavé firmy a také nemovitosti, kdy cena hlavně celých činžovních domů a těch nejdražších bytů už teď v neveřejných nabídkách spadla i o více než čtvrtinu.
A i když to ve veřejné inzerci zatím tolik vidět není a ve statistikách z trhu zatím také ne, právě na bytech bude vidět, jak bohatství „na hypotéku“ vezme sešup. Hlavně u jednotek pořizovaných na investici bude platit „lehce, i když draho nabyl a rychle, a ještě dráž ztratil“. Vlčáků s hotovostí, kteří už měsíce čekali „na pořádnou krizi“, jež dostane hypotékáře do tlaku, je více než dost.
K všeobecnému chudnutí přispěje i to, že i ti, kteří by mohli včas a řádně platit, se na tom ve všeobecném nářku ze zastavené ekonomiky vykašlou a budou smutně všem říkat: Nám je také ouvej. I když to třeba ani nebude pravda. Vidí to bankovní úředníci, když vyřizují odklady splátek hypoték u investičních bytů, a přitom klientovi na účtu dál přistávají peníze.
Ekonomická aktivita v eurozóně v dubnu zkolabovala
Každopádně reálná hodnota toho, co si za korunu budeme moci koupit, nejspíše citelně poklesne, ale zároveň bude pro většinu čím dál tím těžší onu korunu vydělat.
„Ekonomická aktivita v eurozóně v dubnu v zásadě zkolabovala. Ekonomika eurozóny je v recesi, mezičtvrtletní pokles HDP bude dle všeho vykázán již za letošní první čtvrtletí a ve druhém čtvrtletí se propad dále prohloubí. Obdobný vývoj, tedy prudký propad hospodářské aktivity na počátku druhého čtvrtletí, lze čekat i pro středoevropský region včetně české ekonomiky,“ shrnul hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Malé a střední podniky očekávají v důsledku karanténních opatření snížení produkce až o 40 procent. Vyplývá to z průzkumu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů mezi firmami napříč segmenty i velikostmi. Nejohroženější jsou hotely, restaurace a související služby. U malých podniků se až 47 procent majitelů obává, že se ocitnou v druhotné platební neschopnosti.
Účet za restrikce: 9,5 miliardy denně, které se neotočily
Firmy a podnikatelé z přímo postižených oborů zaměstnávají více než milion lidí, opatření se však mohla dotknout dalších více než 600 tisíc zaměstnanců z oborů, u kterých není dopad nedávných opatření zřejmý na první pohled. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF.
„Z našich odhadů vyplývá, že přímo či nepřímo zasažené firmy a podnikatelé přišli v prvním měsíci omezení o tržby v rozmezí 165-283 miliard korun, což znamená až 9,5 miliardy korun denně. Jde přitom pouze o okamžitý výpadek tržeb, ne o celkové ztráty v české ekonomice, které budou samozřejmě vyšší,“ říká Jan Cikler, šéf datového oddělení aplikace Cribis, pomocí které CRIF poskytuje ucelené datové přehledy o finančním zdraví českých firem.
Firmy, kterých se současná opatření dotkla okamžitě nebo téměř okamžitě, zaměstnávají až 1,3 milionu lidí. Přibližně dalších lidí 400 tisíc zaměstnávají fyzické osoby podnikatelé. Celkem se tedy opatření mohla dotknout podnikatelů a firem s 1,7 milionu zaměstnanců.
