Proudění vzduchu do prostoru
Jednou z prvních věcí, nad kterou by se měl uživatel zamyslet ještě před pořízením klimatizace, je její umístění v interiéru. Obecně platí, že lidé by měli být vystaveni přímému proudění studeného vzduchu na vlastní tělo co nejméně. V opačném případě totiž může dojít k onemocnění či podráždění periferních nervů. Odborníci proto rozhodně nedoporučují namířit jednotku například v obývacím pokoji přímo na sedací soupravu. Klimatizaci je naopak dobré umístit tak, aby vzduch z ní proudil do volného prostoru. Tedy do míst, kde se uživatelé pohybují co nejméně nebo kudy pouze čas od času procházejí. Místnost bude zanedlouho příjemně prochlazená, i v tomto případě totiž platí, že chladný vzduch se drží blízko země, zatímco teplý stoupá ke stropu. Pro uživatele bude proto pobyt v jakékoliv části místnosti příjemný.
Pozor na teplotní rozdíly
Při používání klimatizace přijde velmi vhod, pokud má člověk přehled o teplotě nejen v domácnosti, ale také venku. Obecně platí pravidlo, že teplotní rozdíl mezi klimatizovaným a neklimatizovaným prostorem by neměl přesáhnout 6 °C. V opačném případě se výrazně zvyšuje riziko vzniku nachlazení, angíny či chřipky. Zároveň je třeba mít na paměti, že toto pravidlo se nemusí týkat pouze rozdílu venkovní a vnitřní teploty, ale také jednotlivých místností v domácnosti. „Často se stává, že klimatizované bývají pouze některé místnosti, nejčastěji obývací pokoje, kde lidé tráví nejvíce času. Zatímco tato místnost je chlazená, v jiných pokojích orientovaných na jih či západ nebo nacházejících se v podkroví domu může být teplota výrazně vyšší,“ uvedl Ivo Zabloudil ze společnosti Enbra, která se zabývá prodejem, instalací a servisem klimatizačních zařízení. Uživatelé by tedy měli regulovat klimatizaci i v závislosti na teplotě ve zbytku domácnosti, aby byl pobyt v bytě či domě příjemný a nehrozila zdravotní rizika.
Zvlhčování vzduchu i organismu
Že puštěná klimatizace postupně vysouší vzduch, je poměrně známá skutečnost. Proto je důležité v klimatizované domácnosti udržovat dostatečnou vlhkost. Podle odborníků by přitom neměla klesnout pod 40 %. Příliš suchý vzduch totiž může vést k vysychání sliznic, únavě či pálení očí. Dostatečné vlhkosti lze dosáhnout celou řadou způsobů, čím dál oblíbenějším jsou například automatické zvlhčovače, které vlhkost vzduchu v místnosti neustále monitorují a zapínají se, když je potřeba. Kromě zvlhčování místnosti by při zapnuté klimatizaci přitom sami lidé neměli zapomínat na dodržování pitného režimu. Ačkoliv je teplota v místnosti příjemnější a pocit žízně se může dostavit později, i nadále platí, že člověk by měl za den vypít minimálně dva litry čisté vody.
Údržba zachová účinnost i nízkou spotřebu
Alfou a omegou každého spotřebiče je jeho pravidelná údržba, výjimkou není ani klimatizace. Při každodenním intenzivním používání je doporučeno ji alespoň jednou za dva týdny vysát. Větší čištění jednotky by pak mělo přijít alespoň jednou za půl roku. V opačném případě může nejen růst její spotřeba či hygienické riziko, ale také klesat efektivita, a to zhruba o pět procent za rok. „Základem je vzduchový filtr pevných částic nacházející se v horní části jednotky. Při jeho zanesení dochází k nárůstu počtu bakterií. Po jeho odejmutí stačí k očištění vysavač a hadřík a vlažná voda,“ radí Ivo Zabloudil. Podobným způsobem lze pak čistit základní odnímatelné filtry, vlhký hadřík je též dobré použít i na dvířka klimatizace. Obecně vždy platí, že by jednotka měla být při čištění odpojena od elektřiny a filtry by se do ní měly vracet až v momentu, kdy jsou úplně suché. Například plazmový filtr je naopak dobré čistit suchým štětcem, další přídavné filtry poté odborníci doporučují po čase měnit. Zapomínat by se nemělo ani na venkovní jednotku, základní údržba se u ní provádí především na podzim, kdy je dobré zbavit ji spadaného listí z okolí.
V létě chladí, v zimě topí
Ačkoliv klimatizace byly původně navrženy k ochlazování vzduchu, díky postupnému vývoji lze nyní některé z nich použít i k vytápění. „Tento způsob ocení uživatelé hlavně v případech, kdy se chtějí po příchodu ze zimy v interiéru co nejrychleji zahřát. Teplý vzduch z vnitřní jednotky je k dispozici prakticky okamžitě, velké množství zařízení je navíc vybavené funkcí krátkodobého rychlého ohřevu,“ řekl Ivo Zabloudil. Ve srovnání například s mobilními přímotopy je přitom účinnost klimatizace při stejném příkonu až třikrát vyšší. V zimě proto může fungovat jako rychlý doplňkový zdroj tepla, který místnost velmi rychle ohřeje do doby, než se naplno rozběhne například ústřední nebo podlahové vytápění. I při využití klimatizace v zimním období je stále potřeba myslet na její údržbu. V případě jejího zanedbání by pak totiž mohlo docházet k víření prachu a bakterií.
