Postupně se snižuje deficit z předchozích měsíců v podobě nižšího výběru DPH, které zůstává spolu s pojistným na sociální zabezpečení největším zklamáním ve srovnání se schváleným plánem státního rozpočtu letos v červnu.
Na druhou stranu zůstává vyšší výběr v případě přímých daní. Ve spojení s nedaňovými příjmy je tak státní rozpočet bohatší o 30,5 mld. Kč, než s čím počítalo ministerstvo financí. Za tím stojí dosavadní příznivější vývoj ekonomiky, nicméně druhá vlna pandemie pravděpodobně tento polštář výrazně umaže.
Hlavní důvod nižšího deficitu státního rozpočtu musíme hledat na výdajové straně. Zde pokračuje trend předchozích měsíců, kdy stát významně ušetřil na platech státních zaměstnanců, obsluze státního dluhu a investičních výdajích. V případě platových výdajů lze očekávat, že za touto úsporou je sezónní výplata prémií v závěru roku, a většina těchto prostředků bude ještě utracena.
Opačně tomu však je s obsluhou státního dluhu, která díky nižšímu zadlužení ve srovnání s plánem rozpočtu bude i ve zbytku roku generovat dodatečnou úsporu. Nižší výdaje jsou spojené i s investicemi. Ty jsou sice letos historicky rekordní, ambiciózní plán ministerstva financí však podle nás naplněn nebude. Celkově tak stát na výdajích za prvních deset měsíců ušetřil 112 miliard korun.
Bez druhé vlny pandemie bychom očekávali letošní deficit státního rozpočtu ve výši 350 miliard korun. Nicméně aktuální opatření vlády a slabší výkon ekonomiky podle nás budou stát státní kasu zhruba dalších 50 miliard.
Aktuální vývoj nás tak vede k našemu původnímu odhadu letošního deficitu ve výši 400 miliard korun. Říjnová čísla však zatím o dopadu druhé vlny na státní rozpočet příliš neřekla, což nás však nechává na optimističtější straně naší prognózy.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
