
Úpravu daňových odpočtů spojených s bydlením aktuálně projednává Poslanecká sněmovna. „Tento návrh usiluje o rozšíření možnosti odpočtu úroků z úvěrů na bytové potřeby i na úvěry bytových družstev,“ sdělila Sabina Horáková, Junior Tax Consultant společnosti PFK Apogeo.
„Tato legislativní změna by mohla přinést významné daňové úlevy pro členy bytových družstev a podpořit tak dostupnost družstevního bydlení. Je však důležité sledovat další vývoj tohoto návrhu a připravit se na případné změny v daňových povinnostech,“ dodala Horáková.
Vysvětlila, že podle platného zákona o daních z příjmů mohou fyzické osoby odečíst od základu daně úroky z úvěrů ze stavebního spoření, hypotečních úvěrů nebo úvěrů poskytnutých bankou či stavební spořitelnou, pokud slouží k financování jejich bytové potřeby.
„V případě družstevního bydlení členové bytových družstev často splácejí takzvanou anuitu. Ta zahrnuje i úroky z úvěru, který si družstvo vzalo na pořízení nebo rekonstrukci nemovitosti,“ uvedla Sabina Horáková.
„Doposud si však fyzické osoby nemohou odečíst tyto úroky od svého daňového základu v daňovém přiznání,“ zdůraznila. Navrhovaná novela tedy umožní členům bytových družstev odčíst si poměrnou část úroků z úvěru družstva, která odpovídá jeho podílu.
Jaké podmínky je ale nutné splnit? Konkrétní poplatník musí být především členem bytového družstva. Poplatník musí hradit úroky z úvěru bytového družstva. A za třetí: Byt musí sloužit k trvalému bydlení poplatníka nebo jeho blízkých příbuzných.
„Ostatní podmínky a stanovený maximální limit odpočtu za zdaňovací období ve výši 150 tisíc korun zůstávají v návrhu beze změny,“ konstatovala Sabina Horáková z PKF Apogeo. Dodala, že činnost novely se předpokládá od ledna 2026.
„To znamená, že v případě schválení budou moci poplatníci uplatnit tyto odpočty poprvé za zdaňovací období roku 2026,“ dodala Horáková.
Právě legislativě družstevního bydlení se věnoval i seminář, který se konal v loňském roce v Poslanecké sněmovně. „Družstevní bydlení je opomíjenou součástí trhu s bydlením. Současná situace nicméně staví před družstva řadu překážek, na které jsme chtěli seminářem upozornit,“ sdělil Jiří Havránek (ODS), předseda Podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu.
Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) společně s Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA) vypracoval analýzu současné situace družstevního bydlení.
„Zásadním problémem družstevního bydlení se jeví nevyhovující legislativa, toto tvrzení uvedlo 95 procent respondentů dotazníkového šetření,“ uvedl Michael Fanta z CETA. Jako příklad uvedl otázku stanovení vypořádacího podílu.
„Bytová družstva mají potenciál sehrát velmi důležitou roli při formování budoucnosti trhu s bydlením v České republice,“ sdělil předseda SČMBD Jan Vysloužil.