Na spotřebitele v prosinci nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024. Řada domácností si pod tíhou této debaty v prosinci plně uvědomila, že ceny energií se nebudou v příštím roce vyvíjet tak příznivě, jak se čekalo.
Zároveň se mezi spotřebiteli v prosinci vystupňovala též obava z dopadů konsolidačního balíčku, jehož podstatná část nabude účinnosti také právě od ledna 2024. V prosinci 2023 tak už bylo zřejmé, že se na něm nic zásadního nezmění a že vláda jeho podobu nezměkčí.
V porovnání s listopadem 2023 se tak letos v prosinci zvýšil v šetření ČSÚ počet respondentů z řad spotřebitelů, kteří v následujících dvanácti měsících očekávají zhoršení celkové ekonomické situace. Také se zvýšil počet těch, kteří očekávají zhoršení své vlastní finanční situace.
Přibližně třetina domácností – tedy přibližně 1,6 milionu domácností – pak rovněž uvádí, že sotva vyjde se svými příjmy. Dopady konsolidační balíčku a pokračujících poměrně vysokých cen energií v příštím roce mohou tento podíl ještě navýšit.
Data ČSÚ tak kontrastují s vánočním projevem premiéra Fialy, jenž příští rok označil „rokem naděje“ a avizoval obrat k lepšímu. Lidé mají obavu z růstu regulované složky cen energií i z dopadů konsolidačního balíčku, nevidí příští rok tak nadějně jako premiér ve svém vánočním projevu.
V roce 2024 by mzdy měly nominálně růst o zhruba 6,5 procenta, což při přibližně tříprocentní inflaci bude značit růst reálných mezd – o zhruba 3,5 procenta. Zda však tento příznivý vliv bude dostatečný, aby vedl k trvalejšímu růstu důvěry spotřebitelů v českou ekonomiku, se teprve uvidí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
