Ještě v dubnu přitom důvěra v českou ekonomiku rostla a její indikátor se meziměsíčně zvýšil o 2,8 bodu na úroveň 97 bodů, přičemž rostla důvěra podnikatelů i spotřebitelů. V květnu už tomu ale bylo jinak. Zatímco firmy si optimismus držely, spotřebitelé začali být poněkud skeptičtější. V květnu indikátor jejich důvěry v ekonomiku poklesl ze 103,8 na 101,6 bodu, v červnu pak na 101,0.
Zhoršení ekonomického sentimentu mezi podnikateli nejvíce ovlivnilo odvětví průmyslu, kde se indikátor snížil o 4,9 bodu. Přibližně 44 procent oslovených průmyslových podniků považuje za hlavní překážku růstu produkce nedostatečnou poptávku.
Česko má navíc dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU, v červnu se držela na 3,6 procenta, což podnikům znesnadňuje nabírání nových zaměstnanců, kterých mají některé z nich nedostatek. To vše vede k tomu, že výrobní podniky očekávají v příštích měsících pokles tempa růstu.
Díky klesající inflaci a rostoucí průměrné hrubé měsíční nominální mzdě by spotřebitelé mohli hledět na nadcházející měsíce s optimismem. Podle výsledků červencových konjunkturálních průzkumů ale čeští spotřebitelé naopak očekávají zhoršení ekonomiky.
Podíl respondentů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace se sice ve srovnání s červnem mírně snížil, stoupl ale počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících.
Zbrzdily také maloobchodní tržby. Těm se od začátku roku sice dařilo, v dubnu se meziročně zvýšily o 5,3 procenta, v květnu však jejich růst zpomalil na 4,4 procenta a meziměsíčně se snížily o 0,1 procenta. Potvrzuje se tak to, co vyplývá i z konjunkturálních průzkumů, tedy že čeští spotřebitelé začínají být opatrnější.
Autor je partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
