Vzhledem k inflaci výrazně nad cílem ECB jsme k prosincovému 25bodovému zvýšení sazeb přidali ještě jedno zářijové ve stejném rozsahu. Klíčová depozitní sazba by se tak na konci roku měla dostat na nulu. V příštím roce pak očekáváme zvýšení všech tří základních sazeb o 75 bazických bodů.
Evropská ekonomika se s válkou na Ukrajině zatím vypořádává relativně dobře. To by mělo Evropské centrální bance umožnit plně se orientovat na kotvení inflačních očekávání a dosažení inflačního cíle. Inflace v eurozóně v březnu zdolala další rekord, když stoupla na 7,5 procenta.
Svého vrcholu by podle naší prognózy měla dosáhnout v dubnu (kolem 8 %, pozn. aut.). V následujících měsících se bude sice snižovat, v závěru letošního roku však bude její průměr stále přesahovat pět procent. ECB tak bude muset zabojovat s rostoucími inflačními očekáváními a pokusit se inflaci ukotvit.
Vzhledem k tomu, že ECB zvyšování úrokových sazeb podmiňuje koncem programu kvantitativního uvolňování, bude se muset vypořádat nejprve s ním. Pandemický program byl již ukončen. Stále ale zbývá standartní program APP (Asset Purchase Programme, pozn. red.), v jehož rámci by banka měla v dubnu nakoupit cenné papíry za 40 miliard dolarů, v květnu za třicet a v červnu za dvacet.
Tím by ale mohl podle našeho názoru program skončit. Konečné rozhodnutí může padnout až v červnu, nicméně i tak by na tuto možnost mohla ECB začít trhy připravovat již na čtvrtečním zasedání. V červnu také končí výhodné podmínky pro financování bank v rámci programu TLRTO.
Předpokládáme, že s dalšími kroky ECB vyčká, až bude zřejmé, kolik peněz z tohoto programu banky vrátily a jak se to odrazí na finančních trzích. První zvýšení depozitní sazby o 25 bazických bodů tak očekáváme v září, další by mělo následovat v prosinci. V příštím roce by ECB měla zvýšit již všechny sazby, a to o 75 bazických bodů.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
