ECB otáčí kormidlo: Od vysoké inflace ke slabému růstu

Nejbližší zasedání Evropské centrální banky (ECB) je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu.
Šéfka ECB Christine Lagardeová, která vnímá Trumpovu politiku primárně prizmatem negativního poptávkového šoku. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Šéfka ECB Christine Lagardeová, která vnímá Trumpovu politiku primárně prizmatem negativního poptávkového šoku. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky. Jinak řečeno, stále větší část Rady guvernérů je přesvědčena o udržitelnosti dezinflačního trendu, který nezlomí ani vyšší cenové tlaky ve zbytku letošního roku.

Podobně jako Česko, čeká i eurozónu dočasný nárůst inflace ke konci letošního roku způsobený efektem nižší srovnávací základny. Odhadujeme dočasný nárůst meziroční inflace z říjnových dvou procent na 2,6 procenta v prosinci. Centrální banka s tímto nárůstem ve své poslední prognóze nicméně počítá, stejně jako s naplněním 2% cíle ve druhé polovině příštího roku.

Naproti tomu, z pohledu růstových čísel byly poslední dva měsíce pro ECB spíše zklamáním. A právě z toho plyne aktuálně největší obava centrální banky – nezůstat za křivkou. Neboli, nedržet úrokové sazby až příliš vysoko, čímž by zbytečně házela ekonomice klacky pod nohy.

To se ECB stalo v opačném gardu v letech 2021-2022, kdy razila rétoriku o dočasném charakteru inflace a s vyššími sazbami proto dlouze otálela. Výše zmíněné obavy výrazně ovlivnily rozhodnutí ECB jít se sazbami dolů na 3,25 procent na říjnovém zasedání.

Od té doby došlo k vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, které přináší další negativní rizika pro růst v eurozóně. To ostatně přiznala i sama šéfka ECB Christine Lagardeová, která vnímá Trumpovu politiku (zejména zvyšování celních tarifů, pozn. aut.) primárně prizmatem negativního poptávkového šoku, tedy působícího ve směru ještě nižšího růstu (a inflace) v eurozóně.

Zdá se tedy, že v Radě guvernérů sílí hlasy pro co nejrychlejší snižování sazeb na neutrální úroveň. Ani tam se však úrokové sazby nemusí zastavit. To je koneckonců i náš základní scénář, ve kterém očekáváme vcelku svižný posun sazeb směrem dolů až na dvě procenta v polovině příštího roku. Trhy jsou přitom naladěny ještě více holubičím způsobem, když vidí terminální sazbu v tomto cyklu pod dvěma procenty.

Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB