ECB jasně ocenila probíhající oživení ekonomiky, ale varovala před riziky varianty delta. Prezidentka ECB Lagardeová uvedla, že poptávkové inflační tlaky zůstávají slabé. Pro blízké období ECB sice prognózu inflace zvýšila z důvodu přechodných jevů, ale ve středně dlouhém horizontu se stále prognóza nachází pod inflačním cílem.
ECB tak pro letošní rok zvýšila prognózu inflace o 30 procentních bodů na 2,2 procenta z předchozích 1,9 procenta, pro rok 2022 o 20 procentních bodů na 1,7 procenta a pro rok 2023 o 10 procentních bodů na stále slabých 1,5 procenta.
Prognóza hrubého domácího produktu (HDP) byla zvýšena především pro letošní rok na pět procent, zatímco prognóza na příští a přespříští rok zůstaly téměř beze změny na 4,6 procenta respektive 2,1 procenta.
Dle názoru ECB zůstávají finanční podmínky příznivé a umožňují tak opatrné snižování objemů v rámci pandemického programu nákupu aktiv. K růstu úrokových sazeb Lagardeová uvedla, že ten je věcí vzdálené budoucnosti.
S ohledem na citlivost tématu ústupu z extrémně uvolněné měnové politiky ECB, lze označit za příznivou dnešní relativně malou reakci trhu. Euro krátce po oznámení výsledku zasedání mírně posílilo, ale během tiskové konference oslabilo zpět k 1,182. Německé dluhopisové výnosy dokonce mírně klesly a evropský akciový trh povyrostl. V souhrnu tak lze vyznění konference ECB označit za holubičí.
Česká koruna dnes dopoledne posílila k 25,38 CZK/EUR, ale později se vrátila k 25,41 CZK/EUR. Polský zlotý i maďarský forint oslabovaly.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
