Řecko a Itálie tleskají. ECB bude tolerantnější k inflaci

V praxi to znamená, že ECB bude tolerovat vyšší inflaci. Tedy bude moci déle a rozsáhleji provádět svoji nekonvenční měnovou politiku typu kvantitativního uvolňování. V jeho rámci za nově vytvářená eura nakupuje různá aktiva, včetně dluhopisů vlád předlužených zemí eurozóny jako Řecka či Itálie.

Právě země jižního křídla eurozóna se zvláštně vehementně zasazovaly o to, aby se tolerance ECB k inflaci zvýšila. Nákup dluhopisů v podání ECB umožňuje těmto zemím oddalovat často bolestivé reformy, jež by mohly dostat jejich přílišný veřejný dluh pod kontrolu.

ECB také na základě včera uveřejněných výsledků přezkumu zřejmě do výpočtu inflace více než doposud zahrne ceny nemovitostí, zejména pak ceny vlastnického bydlení. Jejich zahrnutí má potenciál zvýšit spotřebitelskou inflaci průměrně o 0,1 procentního bodu.

 Psali jsme

ECB upravila inflační cíl na rovná dvě procenta

V neposlední řadě také ECB v příštím roce hodlá zahájit takzvané klimatické stresové testy. V jejich rámci bude simulovat připravenost tisíců bank eurozóny na různé kritické situace spojené s procesem klimatické změny a vyhodnocovat dopad případného nepříznivého vývoje klimatu na ekonomiku eurozóny a její finanční stabilitu.

Protistranami zmíněných tisíců bank eurozóny jsou miliony firem po celém světě, které tedy klimatické stresové testy ECB budou nepřímo pokrývat také. Klimatické stresové testy jsou kontroverzní záležitostí, neboť stírají hranice mezi měnovou politikou a konkrétním politickým cílem, v tomto případě environmentálního rázu.

Potenciálně je tedy ohrožena nezávislost měnové politiky, protože bude sledovat nejen cíle v oblasti měnové, jako je cenová stabilita, ale také cíle mimo tuto oblast, jako je právě třeba ochrana životního prostředí.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

 Psali jsme

Maraton inflačních čísel