ECB k tomu vedou mj. inflační tlaky z trhu práce, v důsledku kterých došlo k přehodnocení prognózy jádrové inflace v letošním i příštím roce o 0,5 procentního bodu směrem nahoru na 5,1 procenta respektive 3,0 procenta.
Kromě růstu sazeb byl na poli utahování měnové politiky potvrzen i záměr v červenci ukončit reinvestice z APP, o čemž bylo rozhodnuto již v květnu.
Ujištění o pokračování cyklu zvyšování úrokových sazeb ze strany ECB podpořilo euro. K dolaru společná evropská měna posílila o 0,8 procenta na 1,092 USD/EUR. Růstem reagovaly i eurové tržní úrokové sazby s kratší splatností.
Makroekonomická data z USA dnes byla smíšená, mírné pozitivní překvapení přinesly květnové maloobchodní tržby, naopak průmysl v květnu lehce zklamal stejně jako počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti za minulý týden.
Odhodlanost Fedu i ECB doručit přísnou měnovou politiku měnám středoevropského regionu příliš neprospívá. Od místních centrálních bank se totiž očekává již v letošním roce naopak zahájení cyklu snižování úrokových sazeb, což pohledem úrokového diferenciálu relativně snižuje jejich atraktivitu.
Maďarský forint i polský zlotý dnes k euru oslabily o 0,7 procenta, respektive 0,4 procenta. Česká koruna těmto tlakům zatím odolává, když se odpoledne obchodovala téměř beze změny lehce pod 23,80 CZK/EUR.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
