Kompozitní indikátor PMI v srpnu klesl z úrovně 48,6 na 47, přičemž úroveň padesáti bodů je v tomto průzkumu dělítkem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity. Pokles aktivity nyní PMI průzkum hlásí nejenom pro zpracovatelský průmysl, ale také pro sektor služeb.
Průzkum zároveň naznačuje, že v sektoru služeb přetrvávají cenové tlaky, jež souvisejí i s růstem mezd: Cenové tlaky vyvěrající ze sektoru služeb jsou faktorem, jenž vede Evropskou centrální banku (ECB) k ostražitosti vůči inflačním rizikům.
Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v srpnu dle předběžných výsledků klesl z červencové úrovně 48,6 na úroveň 47, což představuje nejslabší výsledek od listopadu 2020. Finanční trh očekával pokles kompozitního PMI indikátoru na úroveň 48,5.
Kompozitní PMI indikátor je třetí měsíc v řadě v oblasti, jež signalizuje pokles ekonomické aktivity v eurozóně a v samotném srpnu se pokles aktivity prohloubil, když vedle již delší dobu trvajícího propadu aktivity ve zpracovatelském průmyslu se do poklesu dostal i sektor služeb.
Podrobnější pohled ukazuje, že PMI ve zpracovatelském průmyslu v srpnu vzrostl z úrovně 42,7 na 43,7 (tržní odhad počítal se stagnací na úrovni 42,7, pozn. aut.). PMI indikátor pro zpracovatelský sektor se takto sice dostal na své tříměsíční maximum, úroveň PMI indikátoru 43,7 nicméně signalizuje, že aktivita v tomto sektoru ekonomiky i nadále prudce klesá.
PMI sub-indikátor mapující výrobu ve zpracovatelském průmyslu v srpnu vzrostl též z úrovně 42,7 na 43,7, což představuje dvouměsíční maximum, ovšem hluboko pod úrovní padesáti bodu. V prudkém poklesu dle průzkumu PMI pokračují též nové objednávky ve zpracovatelském průmyslu.
Cenové tlaky ve zpracovatelském sektoru v srpnu i nadále klesaly, tempo poklesu však bylo mírnější než v červenci, roli zde zřejmě sehrály rostoucí ceny pohonných hmot. Celkově ale i nadále platí konstatování, že vývoj ve zpracovatelském průmyslu napomáhá k odeznívání inflačních tlaků v ekonomice eurozóny.
Celkový PMI indikátor pro sektor služeb se v srpnu propadl z 50,9 na úroveň 48,3: na svou nejnižší úroveň od února 2021 (trh očekával pokles na úroveň 50,5). Sektor služeb zároveň hlásí prudký pokles nových objednávek, což vysílá negativní signál ohledně vývoje aktivity v sektoru služeb i do dalších měsíců.
Ve službách dle průzkumu PMI pokračuje růst nákladů i prodejních cen, inflační roli v tomto sektoru sehrávají mzdové tlaky. Přesto byl ale růst prodejních cen v sektoru služeb letos v srpnu nejslabší od října 2021.
Srpnový průzkum PMI naznačuje prohloubení poklesu ekonomické aktivity v eurozóně. Dle stávajících signálů z PMI průzkumů za červenec a srpen by HDP eurozóny mohl za celé letošní třetí čtvrtletí vykázat mezikvartální pokles o 0,2 procenta.
Z pohledu ECB a jejích úvah o dalším směřování měnové politiky ovšem mohou představovat problém inflační tlaky, jež nadále vyvěrají ze sektoru služeb včetně růstu mezd v tomto sektoru ekonomiky.
Nadále tak zůstává ve hře možnost, že ECB na svém příštím zasedání 14. září opět přikročí ke zvýšení svých úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu, jakkoliv by zřejmě šlo o poslední zvýšení úroků ECB v tomto cyklu.
Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny včetně Německa negativní signály, co se týče výhledu ekonomické aktivity. Nepříznivá zůstává dle průzkumu PMI situace ve zpracovatelském průmyslu, což pro středoevropské průmyslové výrobce a exportéry není dobrá zpráva.
Pokud další průzkumy a oficiální data z ekonomiky eurozóny potvrdí, že se do problémů dostává i sektor služeb, tak zřejmě bude potřeba provést negativní revizi výhledu HDP eurozóny pro rok 2024, což by se negativně projevilo i na výhledu výkonu ekonomik středoevropského regionu.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
ano s úsměvem a nadšení k hnědým zítřkům kupředu zpátky dva kroky