Maloobchodní tržby: Uzavřené obchody a zpřísněná epidemická opatření nevěští pro březnový výsledek maloobchodu nic dobrého. Karetní transakce sice ukazují určitý nárůst, ale ten bude pravděpodobně způsoben kalendářními efekty, nežli fundamentálně silnějším prodejem. Ve prospěch růstu tržeb hovoří rostoucí čisté mzdy, ale to se v březnu mohlo projevit především v prodeji přes internet.
Registrace aut v meziměsíčním srovnání ukazují mírný pokles. V případě jejich prodejů proto počítáme s pokračováním meziměsíčního poklesu kolem dvou procent. U tržeb bez motoristického segmentu čekáme nepatrné snížení o 0,1 procenta meziměsíčně. Nicméně v meziročním srovnání již statistika maloobchodu bude ukazovat silný růst, protože ve druhé polovině loňského března už tržby prudce klesly.
Za březen tak čekáme růst maloobchodních tržeb bez zahrnutí prodeje aut o 9,3 procenta a dohromady s motoristickým segmentem pak o 17,2 procenta. Duben pravděpodobně již přinese i určité meziměsíční zlepšení, ale ke skokovému nárůstu dojde v květnu s tím, jak dochází k silnějšímu rozvolňování epidemických opatření.
Průmyslová výroba: Na meziměsíční bázi od prosince minulého roku česká průmyslová výroba klesala. Po únorovém propadu o dvě procenta jsme se s ohledem na ohlášené omezení výroby v některých automobilkách domnívali, že březen ještě přinese její další snížení. Důvodem odstávek jsou zpožděné dodávky komponent do výroby nejen v automobilkách. Tyto potíže přetrvávají a je možné, že se s nimi firmy budou potýkat v celém zbytku letošního roku.
Nicméně množí se signály rostoucí zahraniční poptávky. Zvyšují se předstihové indikátory a již v březnu došlo dle Sdružení automobilového průmyslu k výraznému navýšení produkce aut. Ta dosahuje v meziročním vyjádření téměř 50% růstu, protože v loňském březnu se prodej aut dramaticky propadl.
Oproti únoru pro březen odhadujeme růst průmyslové výroby v ČR o 2,1 procenta, což by v meziročním vyjádření znamenalo nárůst o 14 procent a po očištění o kalendářní vlivy o 12 procenta. S ohledem na vývoj předstihových indikátorů u nás i v zahraničí a s končícími protiepidemickými restrikcemi pravděpodobně uvidíme v dalších měsících pokračující růst, přičemž v meziročním srovnání to budou čísla dvojciferná. Za celý letošní rok čekáme expanzi tuzemské průmyslové výroby blízko devíti procent.
Spotřebitelské ceny: Spotřebitelské ceny v dubnu byly dále navyšovány předchozím růstem cen ropy. Ceny u čerpacích stanic navíc budou působit opravdu silným dojmem v meziročním vyjádření díky extrémně nízké srovnávací základně. Ceny pohonných hmot tak budou oproti loňsku vykazovat navýšení o téměř 16 procent a v květnu pravděpodobně kolem 20 procent.
Od cen potravin čekáme za duben spíše slabší růst. K inflaci mohou menší měrou opět přispět tabákové výrobky kvůli vyšším daním. Těžší otázkou je, co se bude dít na úrovni obchodů a služeb v případě jádrové inflace. Zde počítáme pro duben s podobným tempem zdražování jako v předchozích měsících, takže by v meziročním vyjádření jádrová inflace zpomalila jen nepatrně na 3,2 procenta.
Celý spotřebitelský koš by měl zaznamenat zdražení o 0,2 procenta, a meziroční inflace by tak měla zrychlit na 2,8 procenta z předchozího tempa 2,3 procenta. Otevření obchodů a služeb by mohlo vést k významným cenovým výkyvům. Dohromady s efektem nízké srovnávací základny je pravděpodobné, že se inflace v květnu na krátko přiblíží k psychologické úrovni tří procent.
Česká národní banka: Úrokové sazby ČNB setrvají na současné nízké úrovni až do listopadu, kdy očekáváme jejich první zvýšení. Hlavním důvodem pro jejich pokračující stabilitu po velkou část letošního roku je nejistota kolem dalšího vývoje pandemie a ekonomiky. Nízký podíl proočkované populace totiž nevylučuje výskyt další vlny nákazy. Centrální bankéři zároveň uvádějí, že se raději se zvyšováním sazeb opozdí, než aby ho naopak uspěchali.
V důsledku prudkého šíření viru na začátku roku bude květnová prognóza ČNB pro letošek zřejmě počítat s pozvolnějším oživením ekonomiky a nejspíše i s pozdějším zvyšováním sazeb. Výhled letošní inflace by se však na druhou stranu mohl posunout mírně vzhůru. Silnější hospodářský růst podle nás přinese až druhá půle roku, kdy bychom mohli dosáhnout i potřebné míry proočkovanosti.
Listopadové zvýšení repo sazby o 25 bazických bodů pravděpodobně odstartuje postupnou normalizaci měnové politiky, která by měla vést k vyšším sazbám také v příštím roce. Na jeho konci očekáváme repo sazbu na úrovni 1,25 procenta.
Rizika naší prognózy měnově politických sazeb jsou však vychýlena ve směru jejich dřívějšího zvýšení, které by mohlo nastat již ve třetím čtvrtletí. Jde především o rychlou reakci ČNB na výrazně se lepšící předstihové indikátory či výrazné promítnutí zadržené poptávky do cen poté, co dojde k otevření provozoven obchodů a služeb.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
