Pro některé centrální bankéře je však hlavní otázkou spotřeba domácností, resp. její nerealizovaná část, která se může projevit po otevření ekonomiky. Podle T. Holuba se největší protiinflační poptávkové dopady teprve projeví a podle jeho některých kolegů k nižší inflaci přispěje i silnější kurz koruny.
Celkově však panovala shoda, že současné nastavení měnové politiky je adekvátní. Riziko deflace a použití nekonvenčních nástrojů kleslo a příští krok měnové politiky bude podle bankovní rady pravděpodobně zvýšení úrokových sazeb. Dle guvernéra J. Rusnoka je nová prognóza ČNB v souladu s očekáváním trhu.
Na druhou stranu bylo opakovaně zmíněno, že zpřísňování měnové politiky musí být opatrné. T. Holub a V. Benda se domnívají, že část utahování měnových podmínek již proběhlo skrze silnější kurz koruny a zvýšení dlouhodobých sazeb na trhu. T. Nidetzký a O. Dědek se v této souvislosti obávají, zda to není předčasné a do určité míry vyvolané uveřejněním listopadové makroekonomické prognózy.
Podle nás centrální bankéři zvýší úrokové sazby až ve chvíli, kdy si budou jisti, že v tomto mohou pokračovat také v průběhu následujících zasedání. Taková chvíle podle nás nastane až v listopadu letošního roku, kdy bude mít bankovní rada kompletní data z ekonomiky za druhé čtvrtletí a druhá polovina roku již bude vykazovat známky plného oživení.
V případě, že by nová data z ekonomiky i nadále pozitivně překvapovala, mohlo by první zvýšení přijít již v září. Dřívější změna měnová politika je podle nás nepravděpodobná. Na druhou stranu rizikem pro pozdější zvyšování úrokových sazeb je vývoj koruny, která svým posilováním v předstihu utahuje měnové podmínky v ekonomice a může být pro centrální banku problémem v naplnění jejích aktuální prognózy.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ta rada ČNB je zralá na hrad Mírov. Stále nikdo nevysvětlil kde jsou ty 2 biliony korun vynaložené na intervenci proti koruně? Snad mají nakoupené za ty koruny eura a je čas tyto eura použít na řešení ekonomické krize co vznikla díky Covid 19?