Ekonomika se nadechla čerstvého vzduchu

Analýza
Máme za sebou první polovinu letošního roku. Dvě čtvrtletí, která se od sebe lišila jako den a noc. První měsíce letošního roku byly poznamenány další pandemickou vlnou, která si vyžádala razantní omezení (nejenom) ekonomického života. Druhý kvartál byl naopak ve znamení významného zlepšení pandemické situace, a tedy i nad očekávání rychlého rozvolňování restriktivních opatření.
Pandemie uspíšila strukturální změny v ekonomice směrem k digitalizaci a automatizaci, což bylo patrné v průběhu loňského roku. Ilustrační foto: Depositphotos.com

To vedlo i k obratu ve vývoji reálné ekonomiky. Obnovení ekonomické aktivity začalo ve druhém čtvrtletí přinášet impozantní ekonomická data. Ta navíc nafukuje kouzlo nízké základny, zejména ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Srovnávací základna je totiž extrémně nízko kvůli loňským proticovidovým opatřením.

Česká národní banka (ČNB) se nebála již v červnu zavelet k ústupu z pozice extrémně uvolněné měnové politiky. Prvenství v regionu ale českým centrálním bankéřům sebrali jejich maďarští kolegové, kteří úrokové sazby zvedli o jediný den dříve. Každopádně trend zvyšujících se měnověpolitických sazeb byl odstartován a jeho další dějství pravděpodobně přijde již na následujícím zasedání počátkem srpna.

PSALI JSME:
Inflace bude zkrocena vyššími sazbami

Vzdálení se od hladiny nulových úrokových sazeb umožňuje nejenom obnovení ekonomické aktivity, jež podle naší nové prognózy dosáhne předkrizové úrovně již v letošním čtvrtém čtvrtletí, ale dokonce si ho vynucuje také přetrvávající vyšší inflace, která ohrožuje ukotvenost inflačních očekávání.

V současnosti patrný inflační vzestup je překvapivý pouze do určité míry. Je jasné, že dnes sklízíme ovoce kombinace extrémně uvolněné měnové a fiskální politiky v době pandemie. Jejich cílem bylo nedopustit hospodářskou či finanční krizi, což se podařilo. Významná část dnešních inflačních tlaků je ale také důsledkem problémů na straně nabídky, které většinově souvisí právě s dopady pandemie.

V sektoru služeb je patrné, že jejich znovuotevření po dlouhé době firmy a podnikatelé využívají ke zvýšení cen, které by jinak mohlo být rozloženo do celého roku. Ve výrobním řetězci, zejména v automobilovém průmyslu, se pak nedostává komponent pro výrobu, v případě automobilů především čipů.

PSALI JSME:
Problém s nedostatkem čipů bude trvat několik let, varuje šéf Intelu

Obecně se oživení v celé globální ekonomice promítá do vyšších cen komodit, které následně slouží jako vstupy do výroby. Omezení mobility a nedostatek sezónních zaměstnanců pak například zdražuje ceny v zemědělství a potraviny. Předpokládáme však, že v horizontu měnové politiky (konec roku 2022) se problémy na straně nabídky podaří vyřešit a spolu s rostoucími úrokovými sazbami se inflace vrátí do blízkosti svého cíle.

S určitým odstupem již můžeme hodnotit pandemickou recesi a její dopad do struktury ekonomiky. Pandemická recese je jiná. A to mimo jiné i v tom, že nebyla tentokrát doprovázena ve srovnání s předchozími recesemi až tak dramatickým propadem investic. Pandemie uspíšila strukturální změny v ekonomice směrem k digitalizaci a automatizaci, což bylo patrné v průběhu loňského roku.

PSALI JSME:
Pandemie způsobila v Česku malou digitální evoluci

Data o investiční aktivitě za letošní první čtvrtletí příjemně překvapila vzhledem k tehdejšímu lockdownu, a to zejména v oblasti privátních investic. Motor ekonomiky je tedy zažehnut. Zdá se tak, že firmy v době silných ekonomických restrikcí již vyhlížely oživení poptávky po produkci, ke kterému v druhém čtvrtletí skutečně došlo. V neposlední řadě investiční apetit firem nadále stimuluje přetrvávající nedostatek pracovních sil, který pandemická recese rozhodně nevyřešila.

I když aktuálně čelíme stále více převládající delta mutaci koronaviru, vzhledem k pokračující vakcinaci a promořenosti obyvatelstva nepřepokládáme v hlavním scénáři naší prognózy opakování ekonomických restrikcí. Druhá polovina letošního roku by tak měla být ve znamení zrychlujícího růstu ekonomiky taženého domácí poptávkou.

Na té by se měla podílet také již zmíněná investiční aktivita, a to nejenom ze strany soukromého, ale i veřejného sektoru. Silnou injekcí pro horizont několika dalších let budou finanční prostředky z nového programového období strukturálních fondů EU či Plánu obnovy, který již byl pro Českou republiku ze strany Evropské komise schválen. Zelená investiční vlna, představuje pro nadcházející roky pro české hospodářství výzvu i příležitost.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Brusel a revoluční zelený balíček. Unijní ekonomice hrozí, že se osudově střelí do nohy

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Leze na vás nemoc z povolání?

Poradna
Často si myslíme, že ji máme, ale většinou jde pouze o únavu, pocit vyhoření nebo chronické potíže nemající se zaměstnáním přímou souvislost. Ano, řeč je o nemoci z povolání. Na rozdíl od pracovního úrazu není vymezena zákoníkem práce, ale nařízením vlády, v němž je mj. uveden i pravidelně aktualizovaný seznam nemocí z povolání.
Rolovat nahoru