Do roku 2027 počítá s osazením střech všech veřejných a komerčních budov s podlahovou plochou nad 250 m2 solárními panely a do roku 2025 se založením energetických komunit v obcích nad deset tisíc obyvatel.
Jen pro upřesnění – v České republice je takových obcí celkem 127. Zároveň Komise navrhuje, aby měly od roku 2029 všechny novostavby nainstalovanou fotovoltaiku. Plánuje rovněž zkrácení a zjednodušení povolovacích procesů pro solární panely na stávajících budovách na maximálně tři měsíce.
Profesní svaz Šance pro budovy oceňuje, že se Komise zaměřuje nejenom na výrobu energie, ale také energetické úspory. Reakcí EK je obecné legislativní opatření, které navrhuje navýšit povinné energetické úspory z devíti na třináct procent.
V oblasti fiskálních opatření Komise navrhuje např. sníženou sazbu DPH pro tepelná čerpadla, zateplení atd. V České republice máme stovky tisíc nezateplených budov. Nezateplenou budovou přitom může unikat až 80 procent tepla.
Reakci komise na současnou situaci jsme dlouho očekávali a zdůraznění energetických úspor považujeme za klíčový krok. Dodatečné prostředky, například zhruba 11 miliard pro plán obnovy, bude pro investice do nemovitostí vítaný příspěvek.
Dotační podpora funguje jako výrazný signál trhu a motivace pro vlastníky pustit se do hlubších a tolik potřebných renovací fondu budov. Při vhodné kombinaci s doporučeným snižováním DPH vytvoříme ideální prostředí pro masivní investice.
Vytápění tvoří až dvě třetiny celkové spotřeby energie v domácnostech, přičemž významné zastoupení má u nás zemní plyn. Díky solárním panelům si sice lidé ohřejí vodu, před zimou je však neochrání, nutná je kombinace s tepelným čerpadlem.
I přes dlouhodobě vysoký zájem o renovace na kvalitní zateplení a výměnu oken u nás stále čekají stovky tisíc budov. Nezateplená budova není schopna teplo efektivně udržet. Jen pro představu pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy.
U běžného pěti pokojového domu s plochou 120 m2 se tak spotřeba bude pohybovat okolo 1800 kilowatthodin. Nezateplený rodinný dům o stejné podlahové ploše spotřebuje ročně na vytápění 24 000 kilowatthodin, tedy třináctkrát více.
Renovace budov jsou proto jedním z klíčových dlouhodobých řešení nejen pro snížení energetické závislosti a emisí, ale také pro zvýšení kvality života jejích obyvatel. Podle teoretické studie BPIE (Building Performance Institute Europe), která se zaměřuje na zateplování střech a obvodových stěn rezidenčních budov, je možné těmito opatřeními snížit spotřebu plynu o více než polovinu.
V zateplených domech pak lze zbylou spotřebu lépe pokrýt instalací obnovitelných zdrojů energie, typicky tepelných čerpadel. Evropská komise energetické úspory v rámci REPowerEU neopomíjí.
Podle Dlouhodobé strategie renovace budov, kterou Šance pro budovy aktualizovala v roce 2020, je možné při důkladných renovacích budov ušetřit do roku 2030 až pětinu energie potřebné k jejich vytápění.
Abychom se k tomuto scénáři přiblížili, tak při zohlednění inflace a vyššího počtu rekonstrukcí jsme dedikovali potřebu přibližně 55 miliard korun nad rámec stávající finanční alokace. To se nyní stává realitou.
Šetrné budovy jsou strategickou investicí do budoucnosti, kdy prostřednictvím úprav přidáváme nemovitosti na hodnotě a podporujeme místní podnikání a průmysl. Většina stavebních výrobků je lokálních.
Navíc v seniorním věku může mít celá řada lidí problémy platit za energii. Pokud ale budou žít v kvalitně rekonstruovaném domě, nárůst cen se jich existenčně nedotkne. Nejlevnější energie je vždy ta, kterou nemusíme spotřebovat.
Autorka je ředitelka profesního svazu Šance pro budovy
(Redakčně upraveno)
