Právě na něm je patrné dlouhodobé nadhodnocení dolaru proti společné evropské měně. Například podle parity kupní síly by měl kurz dle propočtu OECD činit více než 1,3 USD/EUR. Prakticky od konce evropské dluhové krize v roce 2023 se ale dolar drží výrazně silnější. Důvodem samozřejmě byly její hospodářské dopady na ekonomiku eurozóny.
Spojené státy žádnou dluhovou krizi nezažily. A to se samozřejmě promítlo do úrokového diferenciálu – Fed (centrální banka USA, pozn. red.) mohl začít sazby zvyšovat, Evropská centrální banka (ECB) je mnoho let držela dokonce v záporném teritoriu.
V posledních dvou letech americké měně významně pomohla pozice dolaru jako měny bezpečného přístavu v dobách geopolitických nejistot, hlavně v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ta naopak odhalila výrazně vyšší závislost evropské ekonomiky na ruských energetických komoditách, než tomu z logiky věci bylo v případě Spojených států.
Vrcholu dolar dosáhnul na konci loňského třetího čtvrtletí. Od té doby se situace začala měnit. A my předpokládáme, že tomu tak bude i nadále. Po delší době by tak letošním vítězem na devizovém trhu neměl být dolar.
Naše prognózy ukazují, že euro by si mělo polepšit do konce roku až k 1,18 USD/EUR. S touto prognózou jsme nejagresivnější na trhu. I tak ale ve srovnání s uvedenou paritou kupní síly dolar pouze sníží míru svého nadhodnocení.
A jaké budou hlavní faktory hrající ve prospěch eura? Sázíme na postupnou deeskalaci situace na Ukrajině, další pokles cen energetických komodit a pokračující snižování energetické závislosti Evropy na Rusku.
Téměř všechny evropské země se letos vyhnou recesi a zamíří k hospodářskému růstu. A v neposlední řadě se mění i pozice úrokového diferenciálu. Fed se již téměř dostal k vrcholu sazeb, to ECB bude v cestě zvyšujících se úrokových sazeb pokračovat.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
