ERÚ: Energošmejdi zase útočí

Přicházejí bez předchozího ohlášení, nabízejí výraznou slevu na platbách za elektřinu či plyn, smlouvy a další dokumenty chtějí podepsat rovnou na místě, často veškeré podepsané dokumenty odnášejí. To, co ústně přislíbí, se přitom mnohdy diametrálně liší od toho, co ve skutečnosti s klienty podepíší.
„Pokud na nás někdo tlačí, že podpis je nutný teď hned, je to už samo o sobě znamení, že zprostředkovatel patrně nejedná v náš prospěch, ale výhradně ve prospěch svůj,“ říká Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ. Ilustrační foto: Depositphotos.com
„Pokud na nás někdo tlačí, že podpis je nutný teď hned, je to už samo o sobě znamení, že zprostředkovatel patrně nejedná v náš prospěch, ale výhradně ve prospěch svůj,“ říká Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Tak by se daly ve zkratce shrnout praktiky tzv. energošmejdů, na které si zákazníci stěžují Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ), jenž řeší vzrůstající počet stížností na energošmejdy. Úřad o tom informoval redakci Finančních a ekonomických informací (faei.cz).

A jaké triky nepoctiví zprostředkovatelé nejčastěji využívají? Jde zejména o „terénní prodejce“, kteří klepou na dveře domácností, ale i obcí a dalších právnických osob. Typické pro tyto nepoctivé zprostředkovatele je, že ústní sliby se výrazně liší od toho, co zákazníkům dávají podepsat. V některých případech pak klienti platí zbytečné poplatky jim či sankce obchodníkům.

Pokud má spotřebitel se svým dodavatelem uzavřenou smlouvu na dobu určitou, která stále trvá, její předčasné ukončení je spojené se zaplacením pokuty. Zplnomocněný energošmejd ale zákazníkovi lživě slíbí, že s jeho stávajícím obchodníkem vše zařídí tak, aby za předčasnou změnu dodavatele nic neplatil.

Anebo tvrdí, že smlouvu ke dni jejího ukončení vypoví, následně ovšem svůj slib nedodrží. Vedle pokuty za předčasné ukončení smlouvy, kterou požaduje obchodník, může zprostředkovatel navíc uplatňovat odměnu za svoje zprostředkování – pokud tuto odměnu (provizi) nezískává od obchodníka, ke kterému své klienty převádí, bez ohledu na aktuální ceny nabídek na trhu.

„Problém je, když spotřebitel zprostředkovateli podepíše plnou moc a energošmejd mu na základě ní sjedná nového dodavatele, aniž by se ohlížel na trvající závazek u dodavatele stávajícího. Ten pak vyměří oprávněnou smluvní pokutu a po spotřebiteli požaduje její uhrazení,“ popisuje Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.

„Proto je klíčové si veškeré dokumenty před podpisem pečlivě přečíst, na cokoliv nejasného se vyptat, a především si vzít čas na rozmyšlenou. Pokud na nás někdo tlačí, že podpis je nutný teď hned, je to už samo o sobě znamení, že zprostředkovatel patrně nejedná v náš prospěch, ale výhradně ve prospěch svůj,“ doplňuje.

Další praktikou, kterou energošmejdi využívají, je smluvní nastavení poplatků za zprostředkování změny dodavatele či za péči o smluvní zajištění dodávek elektřiny a plynu, o kterých se ovšem při osobním jednání ani slovem nezmíní. Ať už jde o neadekvátně vysoké částky za zprostředkovatelem skutečně provedené úkony, nebo o paušální pravidelné poplatky za jeho soustavnou (ne)činnost.

„Setkáváme se s případy, kdy si zprostředkovatelé vyúčtují za každý rok či měsíc paušální částku, i když pro klienta nic neudělají. Kromě běžných občanů se přitom zaměřují i na obce a další právnické osoby. U obcí nebo podnikatelů je přitom problém, že zprostředkovatelské smlouvy nemohou ukončit stejně jednoduše, jako je tomu u spotřebitelů,“ říká Martin Bortlík, ředitel sekce kontroly ERÚ.

Spotřebitel, typicky domácnost, která energii odebírá pro vlastní byt, dům či chatu, totiž může smlouvu o zprostředkování kdykoliv vypovědět a zároveň odvolat plnou moc; zprostředkovateli pak musí zaplatit jen za úkony, které do té doby provedl. Právnické osoby či podnikající fyzické osoby ale tuto možnost nemají a záleží u nich především na tom, jak je konkrétní smlouva formulovaná.

Potíže mohou způsobit nejen smlouvy nově uzavřené, ale i ty letité. Zprostředkovatel se klientovi „připomene“ po několika letech v momentě, kdy se spotřebitel rozhodl, dle vlastní volby, změnit dodavatele. Tím, že ukončuje smlouvu se současným obchodníkem, může totiž porušit tehdejší dohodu a má uhradit „mimořádný vstupní bonus“, který od zprostředkovatele tehdy dostal.

Pokuta bývá několikatisícová a typicky jde o smlouvy uzavřené ještě před létem 2022, kdy došlo k regulaci jejich činnosti a zprostředkovatelé přešli pod dozor ERÚ. „Spotřebitelé mají právo i tyto smlouvy kdykoliv a bez jakýchkoliv sankcí ukončit,“ vysvětluje Markéta Zemanová a dodává: „Bránit se navíc mohou i proti pokutám, pokud by jim je někdo chtěl na základě starých smluv vyúčtovat.“

Jestliže měly smlouvy zůstat v platnosti i po nabytí účinnosti tzv. zprostředkovatelské novely, museli by je podle Zemanové zprostředkovatelé uvést do souladu s novým zněním zákona nejpozději do 30. června 2022. „To velmi často neučinili, a smlouvy pak automaticky zanikly. Což znamená, že zanikl i závazek, ze kterého by pro ně vyplývala sankce,“ konstatuje členka Rady ERÚ.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena