Jako jediná v EU loni vykázala veřejný dluh nižší než 20 procent HDP, konkrétně 19,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Estonský dluh je tudíž ani ne poloviční v porovnání s tím českým. Navíc Estonsko jako jedna z mála zemí EU má nižší zadlužení než Česko hned dlouhodobě. To už se v EU dá jinak říci jen o Bulharsku a Lucembursku.
A samozřejmě, už od začátku roku 2011 platí Estonsko eurem. Dlouhodobě tedy nejen že platí eurem, ale má též nižší dluh než Česko. Přesto mu tedy nyní agentura Standard & Poor’s zhoršila rating, a to z úrovně AA- na A. Pondělek je tak prvním obchodním dnem za celou dobu od 9. června 2010, kdy má Estonsko podle agentury Standard & Poor’s horší rating než Česko.
Od 10. června 2010 až do pátku minulý týden mělo Estonsko stejný, nebo dokonce lepší rating než Česko. Pomáhalo mu přijetí eura v roce 2011 a v roce 2010 vyhlídka na toto přijetí (v druhé půli roku 2010 mělo Estonsko stejný rating jako Česko, i když ještě platilo svojí národní měnou, estonskou korunou, zatímco teď má horší rating než Česko, ačkoli platí eurem, pozn. aut.). To už však neplatí.
Důvodem zhoršení ratingu Estonska – a také Lotyšska a Litvy – jsou střednědobě vyhlížené dopady války na Ukrajině a rovněž geopolitické napětí v regionu, jenž je geograficky tak nablízku Rusku. Oboje má podle agentury neblaze poznamenat hospodářský růst Estonska a celého Pobaltí a také jejich konkurenceschopnost a veřejné finance. Proto se rating všech daných tří zemí zhoršuje.
Ukazuje se tedy, že členství v eurozóně není a nebude mezinárodními investory, pro něž je rating dané země zcela klíčovým vodítkem, spatřováno jako dostatečná bezpečnostní pojistka. Přitom v české debatě o přijetí eura zaznívá poslední dobou i takový argument. Pokud by ale euro dostatečnou bezpečnostní pojistku představovalo, ani z poloviny tak zadlužené Estonsko by těžko mohlo mít horší rating než Česko.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
