Dopad výsledku německých voleb tak byl spíše marginální, koneckonců jejich výsledek se příliš nelišil od předvolebních průzkumu. Ekonomický kalendář potvrdil lednovou inflaci v eurozóně na úrovni předběžného odhadu: Celkovou na 2,5 procenta, jádrovou na 2,7 procenta.
Mírné zklamání přineslo zveřejnění únorového Ifo indexu nálady v podnikatelském sektoru, a to zejména ve složce hodnotící současné podmínky. Subindex očekávání zaznamenal zlepšení o něco nad tržním konsensem.
Jak interpretovat výsledek německých voleb, jejichž bezprostřední dopad do obchodování na finančních trzích byl spíše zanedbatelný? V podstatě podle všeobecného očekávání získala v německých volbách nejvíce hlasů konzervativní CDU/CSU a nyní se pokusí vytvořit velkou koaliční vládu se sociálními demokraty z SPD.
Krajně pravicová AfD a Levice ale dohromady získaly více než třetinu křesel, což znamená, že bez jejich podpory je zablokována jakákoli reforma týkající se dluhové brzdy. Domníváme se, že by to časem mohlo způsobit třenice v rámci velké koalice a vyvolat otázky ohledně spolupráce s AfD (nebo stranou Levice, pozn. aut.).
Pro letošní a příští rok mohou být fiskální tlaky zvládnutelné, ale vzhledem k masivním potřebám investic a financování, zejména výdajů na obranu po roce 2027, bude naléhavost fiskální limity řešit narůstat. Dá se předpokládat, že zatímco pro CDU/CSU budou škrty ve výdajích na prvním místě, jednou z možností by mohlo být i povolení dalších půjček a výdajů ze strany EU.
CDU/CSU a SPD se tak podle nás primárně zaměří na formování vlády bez nějakého zásadního řešení otázek kolen dluhové brzdy, ke které by bylo nutné se vrátit v průběhu příštího roku. Obecně pak vidíme riziko, že velká koalice nemusí být tak stabilní, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Pohled obou stran na výdajové škrty a migraci je poměrně odlišný. A pokud vláda nebude dostatečně reformní a zůstane politicky spíše nečinná, situace ji doběhne.
Počátek týdne byl úspěšný pro středoevropské měny. Koruna si ale polepšila relativně nejméně (o 0,15 %), když se její kurz dostal na hladinu 25,06 CZK/EUR. To maďarský forint i polský zlotý si připsaly zhruba půl procenta. Zlotý potěšila zejména silná data lednových maloobchodních tržeb.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
