To znamená, že bezmála 97 procent lidí ve věku 15 až 34 let, kteří vzdělání dokončili před třemi a méně lety, mělo v loňském roce zaměstnání. Na dalším místě je v žebříčku region německého Dolního Bavorska (zaměstnanost absolventů tam činí 96,1 procenta), následuje opět region český, tentokrát region Jihozápad (zaměstnanost absolventů vykazuje hodnotu 94,3 procenta), který tvoří Jihočeský kraj a Plzeňský kraj.
Mimořádně vysoká úroveň zaměstnanosti jmenovaných, ale i dalších českých regionů odráží nejlepší situaci na trhu práce v České republice v její novodobé historii po roce 1993. Mezi lety 2014 a 2018 vzrostla míra zaměstnanosti absolventů ve zmíněném regionu Střední Morava ze 74,9 procenta na uvedených necelých 97 procent.
Zaměstnanost tedy narůstá i v uplynulých letech, ruku v ruce s tím, jak pokračuje období prosperity ČR a situace na trhu práce je v té souvislosti stále lepší (z pohledu zaměstnance), ale také stále napjatější (z pohledu zaměstnavatele).
Příznivý je taký signál, který uvedená čísla vysílají ve smyslu struktury poptávky po tuzemské pracovní síly. Ukazuje se, že silná poptávka v ČR existuje nejen po pracovnících s nízkou kvalifikací, ale i po těch s kvalifikací vyšší. Částečně to tak rozporuje poměrně široce zažité přesvědčení, že česká ekonomika stále vykazuje silné rysy takzvané montovny, tedy hospodářství zajišťujícího produkci s nízkou přidanou hodnotou.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
