Není nijak výrazný – mezikvartálně jen plus 0,1 procenta – avšak stále je to ještě růst. Takové číslo asi ještě od českého HDP, které přijde na řadu v úterý, čekat nemůžeme.
Výraznější propad zaznamenalo pouze Irsko, jehož čísla jsou vzhledem k specifičnosti této ekonomiky velmi rozkolísaná (-2,7 %). Druhou zemí s mínusovým výsledkem je Rakousko, jehož ekonomika poklesla o 0,3 procenta.
Ne všechny země jsou samozřejmě schopné ani v roce 2023 připravit svůj předběžný odhad HDP včas či vůbec, ale asi není nutné obávat se nějaké dramaticky zásadní pozdější revize.
Z našeho pohledu je asi nejzajímavějším výsledek Německa, které v úvodu roku stagnovalo. Po mírném poklesu v závěru loňského roku se mu alespoň podařilo odvrátit recesi, ke které jej směřoval slabší výkon průmyslu.
I když nelze mluvit o evropské recesi, velké nadšení aktuální čísla asi nevyvolají. Stále je to jen růst hraničí se stagnací, který je zbrzděn především vysokou inflaci snižující reálnou kupní sílu a znehodnocující úspory obyvatel.
Nákladové podmínky se sice postupně zlepšují, avšak na výsledcích z ekonomiky – a především cenách – až tak vidět zatím nejsou. Navíc výsledek eurozóny zaostal za tržním očekáváním.
Rychleji se odrazit od pomyslného dna mohla evropská ekonomika už ve druhém čtvrtletí právě díky klesající inflaci a zlepšení situace v dodavatelských řetězcích.
Nadějně vypadají především obchod a služby, za nimiž ještě stále klopýtá průmysl. Pozitivní zprávou je rostoucí optimismus spotřebitelů, který by díky nižší inflaci mohl více otevírat jejich peněženky.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
