„Jde o precedens, kterým soud zpochybnil část evropské legislativy, jež dosud platila pro všechny státy,“ komentoval pro naši redakci dopad rozhodnutí Michael Dobrovolný, manažer společnost Smart Office & Companies ze skupiny PKF Apogeo.
Podle informací, které má redakce FAEI.cz k dispozici, také Rakousko zareagovalo kompletním uzavřením přístupu do registrů, Belgie a Irsko je zavřely pouze pro veřejnost.
Nedávno jsme přitom upozornili na to, že v české legislativě je opravdu povinný zápis skutečného majitele společností do veřejné evidence starý jen jeden rok. Řada firem jej po administrativních obtížích provedla a zapsala své skutečné majitele podle těchto pravidel. Evropská komise ale zjistila, že pravidla v českém zákoně jsou v rozporu s evropskou směrnicí.
Český zákon tak musel být novelizován a změny jsou účinné již od 1. října. Společnosti mají půl roku na úpravu svých údajů. „Zákon bylo třeba změnit především proto, že určení toho, kdo je skutečným majitelem, neodpovídalo evropským předpisům,“ říká Petr Hrnčíř, partner mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.
Zákon o evidenci skutečných majitelů přinesl možnost, že kdokoli se může dovědět, kdo je konečným vlastníkem kterékoliv firmy. „Situace, kdy si kdokoli mohl kdykoli dohledat informace o majitelích firem, jde ale podle soudu proti právu na soukromí i ochranu osobnosti,“ vysvětluje Dobrovolný.
„Zpřístupněné informace totiž umožňují potenciálně neomezenému počtu osob informovat se o faktické a finanční situaci skutečného majitele,“ konstatuje soudní verdikt. Cílem zavedení Evidence skutečných majitelů, která vychází z požadavků evropské směrnice, byla vyšší transparentnost podnikatelského prostředí a předcházení praní peněz nebo financování terorismu.
Povinnost zveřejňovat údaje o skutečných majitelích firem ale budila emoce od počátku, právě zejména z důvodu narušení ochrany soukromí – respektive zveřejnění některých jejich osobních údajů. Podle Dobrovolného je otázkou, jakým způsobem se s judikátem vypořádají čeští zákonodárci.
„Zvýšená míra znepřístupnění informací v evidenci skutečných majitelů ale může v konečném důsledku přispět k vyšší míře ochrany soukromí a paradoxně k tomu, že někteří váhající se k poskytnutí součinnosti odhodlají a přikročí k zápisu své osoby do evidence,“ míní Dobrovolný.
Je podle něj také otázkou, jak a do jaké míry bude či nebude judikát využíván například při rozhodování, jaké sankce budou následovat za dosavadní nesplnění povinnosti zapsat skutečné majitele u některých firem.
