V polovině minulého proto nastal výprodej německých dluhopisů, který posléze otřásl příslušnými trhy celosvětově. Například náklady půjčování japonské vlády narostly nejvýše za posledních více než deset let. Výnos desetiletého japonského dluhopisu ve čtvrtek poskočil až na 1,5 procenta, nejvýše od června 2009. Náklady půjčování narůstají také vládám v Austrálii, na Novém Zélandu nebo v USA.
Klíčovým důvodem otřesu světových dluhopisových trhů je vedle obavy z inflačního dopadu obchodních válek historický obrat Německa.
Jeho duo pravděpodobných nadcházejících vládních stran, křesťanských a sociálních demokratů, v úterý minulý týden oznámilo plán zřízení dvou obřích fondů, v objemu dohromady 900 miliard eur, jež by měly financovat zbrojení a infrastrukturu. Jde o nejzásadnější obrat v německé hospodářské politice minimálně od znovusjednocení země v říjnu 1990.
V té souvislosti dojde také k uvolnění ústavních pravidel německé dluhové brzdy, přičemž nadcházející kancléř Friedrich Merz volá i po uvolnění rozpočtových pravidel Evropské unie tak, aby bylo možné celounijně investovat mnohem více právě do zbrojení a zajištění bezpečnosti.
Mezinárodní investoři se tudíž v půli minulého týdne zbavovali německých dluhopisů tak masivně, že ty zažily svůj nejhorší den minimálně za posledních 35 let, za období od března 1990, tedy ještě před znovusjednocením Německa. Investoři totiž začínají započítávat výrazné zadlužování německé a obecně evropských vlád, z nichž některé se již nyní potýkají s vysokým dluhem.
Také česká vláda bude navyšovat výdaje na zbrojení. Od příštího roku tempem 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně tak, aby roku 2030 dávala na zbrojení tři procenta HDP.
Například patnáctileté dluhopisy české vlády z těchto důvodů ve středu minulý týden zažily nejhorší den od začátku léta 2023. Výrazně narůstá výnos (tedy se prodražuje dluh české vlády, pozn. aut.) i na kratších splatnostech.
Tento vývoj se pak silně promítá do zdražování zdrojů, jimiž banky kryjí poskytované hypotéky. Takže například sazba pětiletého korunového úrokového swapu stoupla ve středu minulý týden nejvýrazněji od loňského dubna.
Od této sazby se poměrně těsně odvíjí úrok na hypotékách při tak časté, pětileté fixaci. Pro banky je tudíž nyní krytí těchto hypoték dokonce dražší než před rokem touto dobou.
Na druhou stranu, větší zadlužení Evropy znamená hlubší deficity, tedy výraznější inflační tlaky, které by měly vést Českou národní banku k tomu, že bude snižovat svoji základní úrokovou sazbu ještě pomaleji, než se dosud čekalo.
A protože od této sazby se poměrně těsně odvíjejí úrokové sazby na vkladech střadatelů v bankách, například na spořících účtech, ty by mohly být v nadcházející době úročeny o něco příznivěji, než se dosud mínilo.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
