Možností, kde utrácet, bylo totiž málo, když většina evropských států se ve čtvrtém čtvrtletí potýkala s lockdownem. Ten se však nedotkl výrobního sektoru, který výrazně zvýšil objem své produkce. Pozitivní sentiment v průmyslu byl tak zřejmě hlavním důvodem zvyšující se investiční aktivity, která vzrostla mezičtvrtletně o 1,6 procenta, tedy zhruba dvojnásobným tempem, než analytici čekali.
Příspěvek zahraničního obchodu k mezičtvrtletnímu vývoji HDP byl nepatrně záporný, když nárůst dovozu byl vyšší než v případě vývozu. Evropská zaměstnanost vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí o 0,3 procenta, meziročně však byla o 1,9 procenta nižší.
Zatímco za celý rok 2020 klesla ekonomika eurozóny o 6,6 procenta, v letošním roce už očekáváme její nárůst o 4,1 procenta. Zpět na předkrizové úrovně se však evropské hospodářství podle naší prognózy vrátí až v druhé polovině roku 2022.
Lednové statistiky německého zahraničního obchodu překvapily výrazně vyšší exportní dynamikou. Vývoz totiž vzrostl meziměsíčně o 1,4 procenta, zatímco analytici počítali s jeho poklesem o 1,8 procenta. K pozitivnímu překvapení na straně vývozu došlo i přesto, že německá průmyslová produkce v lednu klesla oproti prosinci o 2,5 procenta a překvapila tak trh v opačném, tedy negativním slova smyslu.
Důvodem odlišného vývoje německé produkce a vývozu mohou být nové emisní limity platné v automobilovém průmyslu od začátku letošního roku. Modely automobilů, které přísnější ekologické normy nesplňují, musely být vyrobeny a zaregistrovány před koncem loňského roku, nicméně jejich prodej následně dobíhá se zpožděním.
Slabá domácí poptávka související s přetrvávající uzávěrou ekonomiky a problémy s dodávkami výrobních vstupů v průmyslu se pak odrazily v meziměsíčním poklesu německého dovozu o 4,7 procenta (analytici očekávali mírnější pokles o 1,9 % – pozn. aut.).
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
