Ze států, pro které jsou již údaje za čtvrté čtvrtletí k dispozici, klesl HDP nejvíce v Rakousku (mezičtvrtletně -4,3 %), Itálii (-2,0 %) a Francii (-1,3 %). Většina ostatních ekonomik zaznamenala naopak mírný nárůst ekonomické aktivity, včetně váhově nejvýznamnějšího Německa (+0,1 %).
Výsledky evropské ekonomiky jako celku tak byly ve čtvrtém čtvrtletní výrazně lepší, než se čekalo, a to i přesto, že řada zemí byla v průběhu posledních dvou měsíců loňského roku nucena znovu zavést přísná protiepidemická opatření.
K dobrým výsledkům pomohl evropské ekonomice především příznivý vývoj v průmyslových odvětvích, který pravděpodobně i přispěl k pokračujícímu růstu evropské zaměstnanosti. Ta v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
S délkou trvání protiepidemických opatření se však začínají množit obavy o výkon průmyslu v prvním čtvrtletí letošního roku, a to především s ohledem na dostupnost vybraných vstupů do výroby. Tuto skutečnost jen umocňuje uzavírání hranic z obav před šířením nakažlivějších forem koronaviru, kterého jsme byli svědky v průběhu několika posledních dní.
Ve výsledku tak může dojít k tomu, že průmyslové podniky budou muset přistoupit k přerušení výroby, tak jako tomu bylo na jaře (ač příčina byla tehdy jiná – pozn. aut.).
V regionu byly dnes zveřejněny výsledky maďarské a slovenské ekonomiky, z nichž první vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 1,1 procenta a ta druhá o 0,2 procenta. Nejhůře z regionu V4 tak dopadlo Polsko, jehož hospodářství ve čtvrtém čtvrtletí pokleslo mezičtvrtletně o 0,7 procenta. Česká republika vykázala srovnatelné výsledky jako Slovensko, když tuzemská ekonomika vzrostla oproti třetímu čtvrtletí o 0,3 procenta.
Důvěra v německou ekonomiku podle ZEW indexu v lednu výrazně vzrostla. Složka hodnotící očekávání analytiků pro následujícího půl roku zaznamenala výrazný nárůst z 61,8 b. na 71,2 b., zatímco trh naopak čekal mírný pokles.
Koruna dnes korigovala zisky z předchozího dne a obchodování uzavírala poblíž 25,80 CZK/EUR. Hlavní důvod hledejme v oslabení eura k dolaru, ke kterému došlo i přes dnešní příznivá data z evropské ekonomiky a které tak bylo spíše technického rázu. To se pak odrazilo i ve vývoji maďarského forintu a polského zlotého, jenž dnes také oslabil.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
