Jeho hlavním zdrojem bude spotřeba domácností podpořená nadále příznivou situací na českém trhu práce, nižším zdaněním příjmů fyzických osob i odloženou poptávkou z předchozích čtvrtletí. Pomoci by měly tuzemské ekonomice také prostředky z evropského fondu obnovy, jejichž dopad Evropská komise vyčíslila na 0,2 procenta letošního hrubého domácího produktu (HDP).
Zvyšování investiční aktivity bude podle Evropské komise naopak pomalé. Vyšší růst české ekonomiky tak čeká až v roce 2022, a to ve výši pět procent. V případě harmonizované inflace Evropská komise očekává její zpomalení v letošním roce na 2,5 procenta, v roce příštím pak na 2,2 procenta. Působit bude především nižší jádrová inflace, ale i pomalejší růst cen potravin a regulovaných cen.
Ekonomika celé Evropské unie vzroste podle prognózy Evropské komise v roce 2021 o 3,7 procenta a v roce 2022 o 3,9 procenta, v případě eurozóny pak o 3,8 procenta v obou zmíněných letech. Při srovnání s minulou prognózou tak evropské hospodářství poroste podle Evropské komise letos pomaleji a v příštím roce naopak o něco rychleji. Své předkrizové úrovně však do konce roku 2022 nedosáhne.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Elektrické Citigo nás asi vytrhne…..