Hlavních důvodů, proč byla pravidla v rámci nařízení MiCA přijata, je několik. V první řadě jde o ochranu investorů, držitelů kryptoaktiv. Díky novým předpisům by měl být rovněž lépe chráněn trh.
Nařízení současně stanovuje povinnosti pro vydavatele kryptoaktiv a harmonizovaná pravidla obchodování. Společně s dalším přijatým nařízením EU řeší i otázku praní špinavých peněz v oblasti digitálních financí.
Přijetí nařízení znamená první kroky k vytvoření rámce pro trh s kryptoaktivy v Evropě. Cílem je investorům poskytnout jistotu a subjektům poskytujícím služby kryptoaktiv, které působí na jednotném trhu EU, zase předvídatelný rámec.
Pro úspěšné zavedení nových pravidel v praxi bude nyní potřeba úzká spolupráce mezi firmami a příslušnými státními orgány. Cílem je, aby nově zaváděným předpisům všichni správně rozuměli. Právě srozumitelnost bude u požadavků na udělování licencí a obecně u dohledu nad trhem stěžejní.
MiCa a kryptoaktiva. Kterých se týká a kterých ne?
Nařízení MiCA se ale netýká zdaleka všech kryptoaktiv. Nedotýká se například peněžních prostředků (včetně elektronických peněz, pozn. aut.), penzijních produktů ani produktů neživotního a životního pojištění nebo kupříkladu ani v poslední době populárních NFT.
MiCA se netýká ani finančních nástrojů ve smyslu směrnice MiFID II. Dopad bude mít na takzvané stablecoiny, tedy tokeny vázané na aktiva, takzvané ARTs, dále na elektronické peněžní tokeny známé pod zkratkou EMTs a také na různá jiná kryptoaktiva.
Nařízením se budou muset řídit poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy v Evropské unii, vydavatelé kryptoaktiv nabízející kryptoaktiva veřejnosti či žádající o přijetí těchto kryptoaktiv na obchodní platformu v EU a také osoby vykonávající aktivity, které by mohly naplnit definici zneužívání trhu s kryptoaktivy.
Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy budou nově muset obdržet licenci. Tu získají, splní-li několik podmínek. Musí mít sídlo v členském státě EU, zároveň musí doložit program činnosti, systému řízení, správy, znalostí, kvalifikace a zkušeností členů vedoucího orgánu.
Nutný bude také popis vnitřní kontroly, IT systémů a oddělení finančních prostředků žadatele a jeho klientů. Vydavatelé určitých digitálních aktivit budou mít rovněž povinnost zveřejňovat takzvaný whitepaper některému z orgánů dohledu.
Z této povinnosti bude osvobozen poskytovatel, který kryptoaktiva nabízí méně než 150 osobám v jednom členském státě, kde tyto osoby jednají na vlastní účet, nebo pokud po dobu 12 měsíců celková hodnota protiplnění u veřejné nabídky kryptoaktiv nepřekročí milion eur, případně pokud je veřejná nabídka kryptoaktiv určena výhradně kvalifikovaným investorům.
Nově se díky nařízení MiCA povinnosti týkající se vydávání jiných kryptoaktiv neaplikují na jejich veřejnou nabídku, jsou-li nabízena bezplatně nebo jsou-li vytvářena automaticky prostřednictvím tržby kryptoměn jako odměna za údržbu DLT nebo validaci transakcí, případně pokud se nabídka týká užitného tokenu zboží či služby, které existují nebo jsou v provozu.
Problémy s přílišnou regulací a byrokracií
Ačkoliv je vydání dokumentu krok správným směrem, není MiCa dokonalá a v budoucnosti bude zapotřebí ji aktualizovat. Z mého pohledu existuje problém u tzv. stablecoinů. Rozumím tomu, že je nutné je regulovat přísněji než ostatní tokeny, a to především takové, které mají ambici stát se šířeji akceptovaným platidlem, avšak jejich regulace je na můj vkus velmi přísná.
Proto je otázkou, jestli takto přijatý dokument povede k rozvoji stablecoinu v EU, nebo bude tento sektor spíše omezen. Kritizovat lze rovněž přísnost nařízení u požadavků na poskytovatele služeb kryptoaktiv. MiCa totiž příliš nerozlišuje mezi velkými a malými hráči.
Na všechny aktéry kladeno mnoho nových požadavků a je velmi pravděpodobné, že zejména pro úplně nejmenší firmy bude celý licenční proces nákladný a příliš zatěžující, a proto by se měl v budoucnu vyhodnotit a případně upravit.
Autor je poslanec Evropského parlamentu a člen Renew Europe Group (za Ano 2011)
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
