V platnosti nadále zůstává pravidlo n+3, výhodné jsou i podmínky spolufinancování. Peníze z programového období 2021-2027 již byly rozděleny do operačních programů. Nejvíce získá doprava. Plán obnovy musí být do konce dubna zaslán Evropské komisi ke schválení. Pokud projde, získá Česko 13 procent na předfinancování projektů již ve druhé polovině roku.
Časový rámec je přísný – do konce roku 2022 musí být tzv. zazávazkováno 70 procent projektů, do konce roku 2023 zbylých 30 procent. Letošní rok z větší části padne na schvalování Plánu obnovy a přípravu projektů.
V roce 2022 by však již investiční aktivita měla běžet na plné obrátky. Velmi silný by v tomto ohledu měl být rok 2023, kdy budou muset být dočerpány všechny prostředky z programového období 2014-2020, peníze z programu REACT-EU, přičemž čerpání v rámci Plánu obnovy již bude v plném proudu.
Česká republika získá v novém programovém období 2021-2027 z fondů evropské unie 21 miliard eur. Ve srovnání s obdobím 2014-2020 je to zhruba o tři miliardy méně. Částka je sice nižší, ale i tak lze vyjednávání s EU hodnotit jako úspěšná.
V novém programovém období se na čerpání prostředků mělo původně vztahovat pravidlo n+2 místo současného n+3. Pravidlo říká, do kolika let musí být prostředky rozpočtované pro daný rok využity a vykázány Evropské komisi. Nakonec však zůstal v platnosti režim n+3.
V rámci nového programového období tak bude muset Česko pravidlo poprvé naplnit až v roce 2024. S jeho plněním však (například na rozdíl od Slovenska – pozn. aut.) žádné potíže v současnosti nemá. Za loňský rok se mu podařilo za všechny programy splnit již s předstihem, a to na konci třetího čtvrtletí.
Vyjednávání dopadlo pro Česko úspěšně, i pokud jde o míru spolufinancování. U projektů v méně rozvinutých regionech zůstane i nadále 85 procent. Nově byla zřízena kategorie přechodových regionů, kde by podíl EU měl činit 70 procent, u rozvinutějších regionů byla pak jeho výše snížena z 50 na 40 procent.
O přidělení peněz do jednotlivých operačních programů vláda již rozhodla začátkem března. Počet programů by se měl v novém programovém období snížit z deseti na osm. Jako již tradičně, nejvíce peněz poputuje do fondu Doprava, a to konkrétně 4,8 miliardy eur. Následuje Integrovaný regionální operační program s částkou 4,7 miliardy eur a Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost s 3,1 miliardy eur.
Kromě peněz z EU fondů bude Česká republika moci/muset čerpat peníze přidělené v rámci programu REACT-EU, který vznikl jako odezva na pandemickou situaci. Zde Česko dostalo přiděleno zhruba 30 miliard korun.
Tyto prostředky je nutno vyčerpat nejpozději do konce roku 2023, v opačném případě propadnou. Plán na jejich využití musí Česko odevzdat Evropské komisi nejpozději do konce dubna letošního roku. Peníze by měly směřovat do zdravotnictví, integrovaného záchranného systému, výstavby domovů pro seniory či vybavení pro sportovce.
Další velký balík peněz má Česko možnost získat v rámci Facility na podporu oživení a odolnosti. Ve formě grantů jde o 172 miliard korun, přičemž výše poskytnutých úvěrů může dosáhnout až 405 mld. O jejich využití zatím ale Česko neuvažuje.
Aby bylo prostředky možné čerpat, musí vláda předložit Evropské komisi ke schválení Národní plán obnovy, společně s Národními programy reforem pro rok 2021. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je koordinátorem příprav, takovýto plán připravuje již od loňského srpna.
Zatím ale čelí ostré kritice z řad podnikatelů, neziskových organizací i místních samospráv, které volají po širším zapojení do celého procesu. Času již mnoho nezbývá. Plán by měl být Evropské komisi předložen nejpozději do konce dubna letošního roku.
Evropská komise má následně dva měsíce na to, aby plán posoudila, a pokud ho zhodnotí kladně, předloží jej Radě EU ke schválení. Rada má pak na tento proces čtyři týdny. Pokud Rada Plán schválí, může Česká republika požádat o 13 procent prostředků na předfinancování projektů. Tyto prostředky by tedy do ČR mohly doputovat ve druhé polovině letošního roku.
Z hlediska časové náročnosti jsou podmínky u Plánu obnovy přísné. Celých 70 procent grantů musí být „závazkováno“ do konce příštího roku, zbylých 30 procent pak do konce roku 2023. Žádost o platbu je možné podat nejpozději do srpna roku 2026, přičemž všechny prostředky je nutno vyčerpat nejpozději do konce roku 2026. Na druhou stranu je ale možné žádat o proplacení projektů zpětně.
Rozdělení prostředků v rámci Plánu obnovy ale není čistě na libovůli členských států. Při jejich využívání musí Česká republika dodržet pravidla, která stanovila Evropská komise, tedy že 37 procent výdajů bude směřovat na podporu klimatického přechodu a dalších 20 procent na digitální transformaci.
Český národní Plán obnovy tak obsahuje šest základních pilířů, v jejichž rámci budou prostředky čerpány. Největším z nich je pilíř Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, kam by měla směřovat zhruba polovina prostředků.
Data vycházejí z Východisek plánu národní obnovy, která byla publikována v říjnu loňského roku. V průběhu vyjednávání tak pravděpodobně návrh doznal změn, jeho přesné znění zatím ale není k dispozici.
Díky Plánu obnovy bude moci Česká republika čerpat zhruba o čtvrtinu prostředků více, než tomu bylo v předchozím programovém období. Rizikem ale je, že zatímco se bude intenzivně věnovat přípravě projektů v rámci plánu obnovy, rozjezd nového programového období bude jen velmi pomalý, neboť čas na přípravu projektů bude chybět.
Z pohledu investiční aktivity by pak mohl být velmi zajímavý rok 2023, kdy dle pravidla n+3 budou muset být dočerpány všechny prostředky z programového období 2021-2027. Vyčerpáno bude muset být i 30 miliard korun z programu REACT-EU.
Využívání prostředků v rámci Plánu obnovy by již mělo být v plném proudu (70 % projektů musí být tzv. zazávazkováno do konce roku 2022 – pozn. aut.). Silný by v tomto ohledu měl být i rok 2024, kdy bude muset být poprvé naplněno pravidlo n+3 v rámci programového období 2021-2027, přičemž silný bude i tlak na čerpání peněz v rámci Plánu obnovy.
Investiční aktivita by se tak měla silně rozjíždět již v příštím roce. Letošek bude patřit spíše přípravě projektů, schvalování Národního plánu a vyřizování legislativy (schválení evropské legislativy má zatím značné zpoždění – pozn. aut.).
Roční příspěvek prostředků z fondu obnovy k růstu investic by se měl podle našeho odhadu pohybovat v nejbližších třech letech kolem 0,4 procentního bodu. Podíl na hrubém domácím produktu by měl dosáhnout nejvyšší úrovně v roce 2023 (1,1 %) a poté postupně klesat.
Z velkého balíku peněz přiděleného na oblast dopravy by pak mělo benefitovat české stavebnictví. V letošním roce sice ještě počítáme s jeho poklesem o zhruba čtyři procenta, v dalších letech však již očekáváme expanzi kolem šesti procent ročně.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
