Tedy pokud je vybaven zařízením ADS-B (Automatic Dependent Surveillance-Broadcast), které v reálném čase slouží k vysílání aktuální polohy letadla a k přijímání polohy okolního leteckého provozu.
Až dosud mohlo řízení letového provozu přijímat pouze signály vysílané z letadel přes věže na zemi. Na celé zeměkouli je přitom vybudováno přes 600 „radarových“ věží, které ale mohou přijímat pouze signály ze vzdálenosti do zhruba 250 kilometrů. To znamená, že v zemích s menším pokrytím – a zejména pak nad oceány – zůstávají rozsáhlé oblasti tzv. bez dozoru.
Nový systém způsob sledování letadel změní, protože přijímače signálu, které vysílají letadla vybavená touto technologií, jsou ve vesmíru. Přesněji řečeno v čerstvě dokončené síti 66 satelitů (plus devíti náhradních) společnosti Iridium, jež je primárně určena pro globální telekomunikaci.
Každý satelit obsahuje speciální přijímač vyrobený společností Aireon, která je producentem globálních systémů sledování a sledování letadel. Přijímač používá technologii, která umožňuje sledovat každé letadlo na obloze, bez ohledu na to, kde se nachází.
To by mělo pomoci leteckým společnostem lépe sledovat jejich letadla a najít pro ně lepší trasy. Ale především – v nouzových situacích by mělo být snazší rychleji lokalizovat „letadlo v problémech“. Mimochodem – byla to právě data získaná ze satelitů, která přesvědčila amerického prezidenta Donalda Trumpa k „uzemnění“ letadel Boeing 737 Max, informoval letos v březnu odborný server planes.cz.
Takřka na den přesně pátého výročí zmizení letu MH370 se tak ukázala užitečnost satelitních dat, a to nejen v případě, kdy se letoun pohybuje daleko od pozemních radarů. Záhadné zmizení letu MH370 přitom rozhodující mírou akcelerovalo nasazení satelitních systémů ADS-B v letadlech pro jejich sledování.
Má to ale i své stinné stránky. Minulý měsíc americký Federální úřad pro letectví (FAA) byl nucen o víkendu 8. a 9. června uzemnit celou řadu letadel, jejichž systém GPS pracoval nesprávně. V důsledku toho došlo ke zrušení stovek letů, zejména amerických regionálních leteckých společností.
Problém byl v tom, že nepracoval správně transpondér ADS-B GPS-4000S od výrobce Collins Aerospace. Zatímco firma informovala, že „ve spolupráci s provozovateli problém odstraňuje“, FAA po víkendu informovala, že „postižená letadla“ mohou být provozována s tím, že před odletem musí let koordinovat s FAA.
Zatímco v některých asijských zemích je systém ADS-B povinný už nyní, letadla v USA a v Evropě budou mít povinnost nést transpondér až od roku 2020. V Evropě pak ve dvou fázích. Podle analýzy londýnské společnosti Colibri Aircraft, může být kvůli nové povinnosti nainstalovat do letounů systém ADS-B OUT do 7. června 2020 uzemněno zhruba jedenáct procent starších soukromých tryskáčů v Evropě (rok výroby 1996 a starší), které po tomto datu nebudou moci bez nového systému vzlétnout.
Společnost předpovídá, že mnoho z těchto letadel bude rozebráno a prodáno na náhradní díly, protože náklady na upgrade ve srovnání s hodnotou letadla budou neekonomické. Náklady na instalaci ADS-B Out se podle odhadu firmy v závislosti na typu letadla pohybují v rozmezí od 25 000 do 200 000 amerických dolarů, přičemž dosavadní hodnota stroje byla přibližně 750 tisíc dolarů.
„Některým majitelům se nevyplatí, aby utratili desítky a někdy i stovky tisíc dolarů za technologii ADS-B Out. Jejich letadlo se zároveň stane velmi těžko prodejným, a proto předpovídám, že velké množství letounů bude rozebráno a prodáno na náhradní díly údržbovým společnostem“ tvrdí obchodní ředitel slovenské pobočky Colibri Aircraft Marián Jančařík.
Dobrou zprávou pro střední a východní Evropu podle něj je to, že jde pouze o relativně malý počet letounů. „Privátní letadla v střední a východní Evropě jsou totiž mnohem mladší než v jiných evropských zemích, takže naštěstí nás to příliš neovlivní,“ říká Jančařík.
Zdravím. To mě někdo vysvětlete, co na tom transpondéru může být tak drahého. Vždyt jde v podstatě jen o vysílač, kterej vysílá směrem k satelitu a ten z toho zjistí, kde se to letadlo nachází. Nic jiného se tam snad neděje. Takže by to měl zvládnout vysílač, za pár stovek dolarů. Ten signál pak převezme nějaká centrála a zpracuje ho a tak se bude vědět, kde se které letadlo nachází. A nebo někdo zase vymyslel geniální systém, jak se zase na někom(tentokrát letecké společnosti) pěkně napakovat a ty společnosti budou muset platit, za sledování letadel.