Exportu v Latinské Americe dominují nejlidnatější země, české firmy se však zaměřují i na menší a rozvinuté státy. Podle odborníků skýtá region velký potenciál, dlouhodobým limitem je však politická nestabilita, vysoká inflace či geografická vzdálenost.

Hodnota vyvezeného zboží do Latinské Ameriky každým rokem stoupá, jedinou výjimkou byl rok 2016, kdy došlo k meziročnímu poklesu o necelých 5 procent. V loňském roce však došlo opět k nárůstu, a to o necelého 9 a půl procenta na téměř 36 miliard korun. Za prvních pět měsíců letošního roku lze zaznamenat z hlediska hodnoty exportovaného zboží pokles o necelých 12 procent na 14 miliard korun, jedná se přitom o podobné hodnoty jako před dvěma lety. Jedním z důvodů jsou mimo jiné rozdílné trendy u Střední a Jižní Ameriky.

„Z dosavadních údajů lze očekávat, že v Jižní Americe bude v roce 2018 dosaženo vyšších tržeb než v roce předchozím. Ve Střední Americe naopak zcela jistě bude zaznamenán meziroční pokles tržeb. Letos jsme do této oblasti vyvezli zboží, které bylo svou hodnotou o 2,5 miliardy korun nižší než za stejné období v minulém roce,“ uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Podle Štěpána Hájka, analytika ze společnosti Bossa je na vině letošních nižších čísel nedostatek pracovních sil na českém trhu. „Hlavním problémem je způsob, jak rozšířit své kapacity, které jsou důvodem ztráty exportní výkonnosti. Na vině je i silnější koruna nebo masivní odliv kapitálu z rozvíjeních se ekonomik spojený s výprodejem na měnách jako argentinské peso, nebo brazilský real. Tato devalvace způsobila snížení konkurenceschopnosti zahraničních výrobků, především kvůli jejich vyšší ceně,“ uvedl Hájek.

Hlavními komoditami českého exportu do Latinské Ameriky jsou především stroje a dopravní prostředky, minerální paliva a maziva, chemikálie či průmyslové spotřební zboží. Vývoz do této oblasti přitom táhnou především nejlidnatější země – na prvním místě je z hlediska hodnoty zboží dlouhodobě Mexiko následované Brazílií a Argentinou. Ta byla přitom ještě v roce 2012 čtvrtá. Jednou z firem, která své exportní aktivity právě do této země významně soustředí, je i strojírenský koncern ZKL. „Do oblasti Latinské Ameriky vyvážíme takřka celý svůj sortiment, jedná se tedy o soudečková, kuličková, kuželíková či válečková ložiska. Podíl vývozu do samotné Argentiny se pohybuje kolem 70 % našeho vývozu do tohoto regionu, a to i přes dovozní omezení, která byla v tomto státě v minulých letech zavedena. Důležitým faktorem je působení přímé afilace na místním trhu, která zajišťuje obchodně technické služby a zásadním způsobem přispívá k rozvoji obchodu ZKL v teritoriu,“ řekl výkonný ředitel společnosti Jiří Prášil mladší.

Rozlohou druhý největší stát ještě před několika lety předčilo Chile, které je dle řady expertů jednou z nejvíce perspektivních zemí v Latinské Americe z hlediska exportu. Kromě ekonomické stability je totiž nejvyspělejším státem oblasti z hlediska hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele. „Jsme si této skutečnosti vědomi, proto nás velmi potěšilo, že jsme největší nárůst exportu v oblasti Latinské Ameriky v posledních letech zaznamenali právě v Chile. Po několika letech hledání se nám podařilo navázat spolupráci s jedním z místních významných distributorů, který má pobočky po celé zemi,“ řekl Prášil.

Ačkoliv se může na první pohled zdát, že výše exportu je přímo úměrná počtu obyvatel konkrétní země, není tomu tak vždy. Například Kolumbie je v oblasti Latinské Ameriky třetím nejlidnatějším státem, hodnota vyvezeného zboží do této země však byla vloni až šestá nejvyšší. Předstihl ji mimo jiné i Salvádor, který je naopak pátou nejméně lidnatou zemí Latinské Ameriky. Hodnota vyvezeného zboží však byla v jeho případě pátá nejvyšší. Počet obyvatel jednotlivých zemí vnímají i exportní firmy,  nepřikládají mu však velkou váhu. „Při snahách rozšířit export našich produktů do dalších zemí toto nepovažujeme za důležité kritérium,“ uvedl výkonný ředitel koncernu ZKL.

Podle místopředsedy Asociace exportérů region Latinské Ameriky i přes výkyvy skýtá dlouhodobě velký potenciál. „Výše exportu dosahovaná v oblasti Latinské Ameriky zdaleka neodpovídá potenciálu dle počtu obyvatel žijících na tomto teritoriu, který je o 25 procent vyšší než u Evropské unie. Zatímco v EU jsme vloni dosáhli exportních tržeb ve výši okolo 6 800 korun na obyvatele, v Latinské Americe to bylo pouze 56 korun na obyvatele této oblasti. Limity jsou v případě tohoto regionu geografická vzdálenost, politická nestabilita v jednotlivých zemích, chudoba, korupční prostředí či vysoká inflace,“ uvedl Daněk. Podle Hájka však lze minimálně v letošním roce počítat s celkovým poklesem exportních tržeb, a to nejen kvůli situaci na českém trhu práce nebo v některých latinskoamerických zemích. „Přidává se k tomu silná srovnávací základna z minulého roku, kdy česká ekonomika dosáhla pravděpodobně vrcholu ekonomické expanze, nebo rozrůstající se obchodní bariéry v důsledku obchodní války vedené Spojenými státy,“ uzavřel analytik.