My prostor pro první zvýšení sazeb vidíme ve druhé polovině roku 2023. Dolarové sazby na trhu a výnosy amerických státních dluhopisů se v polovině roku odlepily ode dna a od té doby postupně rostou. Tento trend podle nás bude v příštím roce pokračovat díky nové vakcíně proti covid-19 a očekávanému oživení ekonomiky. To by mělo podporovat i růst korunových sazeb, které jsou stále více ovlivněny právě dolarovými sazbami.
Americká centrální banka nakupuje měsíčně státní dluhopisy za 80 miliard dolarů a cenné papíry kryté hypotékami za 40 mld. Na tom se v nejbližší době podle našeho názoru nic nezmění. O snižování nákupů aktiv by Fed mohl začít uvažovat, pokud by se podařilo proočkovat populaci tak, jak je v plánu a americká ekonomika by ve druhém pololetí příštího roku začala výrazněji růst.
Na dnešním zasedání by tak mohl Fed prozradit své plány ohledně dalšího vývoje programu kvantitativního uvolňování (QE). Nešlo by ale pravděpodobně o stanovení nějakých konkrétních úrovní a pravidel, ale spíše o popis podmínek, za jakých by k tomuto kroku mohlo dojít.
Centrální banka dnes zveřejní i svoji novou prognózu. Ta podle našeho názoru mnoha změn nedozná. Ta zářijová předpokládala pokles HDP v letošním roce o 3,7 procenta, růst o čtyři procenta v roce příštím a o tři procenta v roce 2022. Inflace by se měla postupně zvyšovat, přes dvě procenta se ale nedostane ani v roce 2023. Není tedy překvapivé, že medián výhledu vývoje úrokových sazeb předpokládal stabilitu úrokových sazeb až do konce roku 2023. Změnu zřejmě nepřinese ani nový medián. My vidíme prostor pro první zvýšení úroků ve druhé polovině roku 2023.
Autoři jsou ekonomové Komerční banky
(Redakčně upraveno)
