Ve zpřísňování měnové politiky bude Fed pokračovat i ve zbytku letošního roku, přičemž vrchol současného cyklu vidíme v prvním čtvrtletí příštího roku na 3,25-3,50 procenta. Inflační očekávání jsou relativně ukotvená, přičemž ke zpřísňování měnových podmínek bude přispívat i redukce bilanční sumy. Rizika jsou nicméně vychýlena směrem k vyšším úrokovým sazbám.
Inflace v USA za červen opět překvapila vyšším tempem. V meziročním vyjádření dosáhla 9,1 procenta, zatímco její jádrová se přiblížila šesti procentům. Se stabilizací cen energií by se celková inflace měla rychle přiblížit jádrové složce.
Návrat na inflační cíl může ale (i dle samotného Fedu, pozn. aut.) trvat několik let. Rizikem jsou především ceny nájemného, které tvoří největší položku amerického spotřebního koše. V dané situaci tedy nemá Fed jinou možnost, než ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat.
Vzhledem k tomu, že na trhu sílí obavy z nástupu recese, přičemž i ze samotného Fedu zazněla vyjádření, že očekávání 100bodového zvýšení sazeb na nadcházejícím zasedání jsou přehnaná, snížili jsme náš odhad na 75 bazických bodů.
Klíčová úroková sazba by se tak měla posunout na 2,25-2,50 procenta, tedy poblíž neutrální úrovně, kterou Fed odhaduje na 2,5 procenta. Vrchol sazeb vidíme stále na 3,25-3,50 procenta v prvním čtvrtletí příštího roku. Jejich první snížení pak předpokládáme počátkem roku 2024.
Rychlý růst úroků zároveň zvyšuje riziko nástupu recese. Výnosová křivka je mezi dvěma a deseti lety výrazně invertovaná, což indikuje, že trh stále více věří v nástup recese v polovině příštího roku. To je i důvod, proč snižování úrokových sazeb očekává dříve, než my. Vzhledem k velmi dobré situaci na trhu práce ale zatím recesi neočekáváme.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)