Finanční plánování? Statistika není nuda, přináší cenné údaje

Cílem finančního plánování je spravovat finance při zohlednění individuálních plánů jednotlivce či rodiny, proto někoho možná zarazí, že se teď budu věnovat všeobecným statistickým datům. Jenže pokud chceme vysvětlit tvorbu finančních rezerv na dlouhodobém horizontu, tak právě statistika poskytne data, na nich si nejlépe uvědomíme, že stát v budoucnu a vlastně i v současnosti není schopen se důstojně postarat o své občany v době řádného či invalidního důchodu.
Každý, komu záleží na jeho budoucnosti, by se měl myšlenkou finančního plánování prostřednictvím dlouhodobého finančního plánu zabývat. Foto: Pixabay

Průměrný starobní důchod v roce 2019 se sice bude pohybovat kolem částky 13 200 korun, ale jde pouze o průměr. Při detailnějším pohledu zjistíme, že jen deset procent lidí pobírá důchod vyšší než 14 500 korun a zároveň jedna desetina pobírá důchod nižší než 9 000 korun.

Medián, tedy průměr očištěný o extrémy na jedné či druhé straně, je na částce okolo pouhých 12 000 korun. Celkově starobní důchod pobíralo v loňském roce 2 409 128 lidí. Zajímavostí je, že z tohoto počtu celých 627 148 lidí pobírá předčasný důchod, který však bývá i o tisíce korun nižší než „řádný“ starobní důchod.

Češi na vzdálení cíle spoří

Z těchto údajů jasně vyplývá, že řešit kvalitní zajištění budoucnosti by měl opravdu každý. Češi obecně tuto oblast neřeší, respektive ji řeší naprosto nedostatečně. Ukazují to i data za třetí pilíř důchodového systému, kdy naprostá většina účastníků stále setrvává ve starém penzijním připojištění a odkládá do velmi konzervativních transformovaných fondů.

Ve třetím čtvrtletí roku 2018 si na důchod přes třetí pilíř odkládalo 4 447 697 osob, přičemž 883 941 používá doplňkové penzijní spoření (DPS) a 3 563 756 do penzijního připojištění (TF – transformovaný fond). Průměrná úložka do DPS je 770 korun a do TF 650 korun. Jen pro představu – třicetiletý člověk s uvedenou měsíční úložkou do DPS může za 35 let s ročním zhodnocením pouhá tři procenta očekávat něco přes 700 000 korun.

U transformovaných fondů však žádné podobné zhodnocení očekávat nemůžeme. Pokud se bude pohybovat v rozmezí jednoho až dvou procent, tak to sice bude skvělý výsledek, ale částka na konci bude samozřejmě výrazně nižší. Češi tak na cíle vzdálené v budoucnosti spíše spoří, než investují, a obecně odkládají nízkou částku. Je pak samozřejmě na každém, zda mu k důchodu jako přilepšení takto nízká částka bude stačit.

Nejen zajištění na stáří, ale i invaliditu je třeba řešit

Zabezpečení invalidity je oblast, která jistě není pro komunikaci příliš pozitivní. To, proč je důležité tuto oblast v rámci finančního plánu řešit, ukazuje další poměrně surová statistika. V současné době je v Česku přes 420 000 lidí, kteří mají potvrzen jeden ze tří stupňů invalidity.

Pro představu, průměrná výše invalidního důchodu dosahuje v případě třetího stupně částky lehce přes 12 000 korun, u druhého stupně je to už pouze necelých 8 000 korun a invalidé prvního stupně se musí spokojit zhruba se sedmi tisíci korunami měsíčně. Věřím, že z uvedených čísel je jasné, že částky sotva pokrývají minimální životní náklady.

Ze všech statistických ukazatelů jasně plyne, že každý, komu záleží na jeho budoucnosti, by se měl myšlenkou finančního plánování prostřednictvím dlouhodobého finančního plánu zabývat. Řešit potřeby komplexně a minimalizovat všechna rizika, které ho můžou ohrožovat v jeho cestě k finanční nezávislosti případně k životním cílům, které si chce v průběhu života plnit.

Autor je metodik finančního plánování společnosti Broker Consulting
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena