Finmex Academy věří, že stojíme na prahu recese

Hrubý domácí produkt (HDP) v Česku klesá už počtvrté v řadě. Výsledky za 3. čtvrtletí zaznamenávají pokles o dalších  0,4 %. Pokud bude tento trend pokračovat i v dalším kvartálu, recese je nevyhnutelná. Nic nesvědčí o tom, že by se situace měla v příštích měsících zlepšit. Jak si Česká republika vede ve srovnání se světem? A proč klesá životní úroveň Čechů nejrychleji v historii ČR?
Životní úroveň průměrně vydělávajícího Čecha klesá nejvyrázněji od roku 1993. Reálné mzdy za letošní rok klesají dokonce nejrychleji v historii ČR. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Nižší poptávka táhne ekonomiku dolů

Inflace, vysoké ceny energií a všudypřítomné zdražování dopadá citelně na rozpočet většiny domácností Statistiky hovoří jasně. Češi omezují výdaje a šetří, kde se dá. Právě nižší domácí poptávka je hlavním důvodem dalšího mezičtvrtletního poklesu HDP.

Hrubá přidaná hodnota klesá v obchodech, restauracích, dopravě a dokonce i ve stavebnictví. Mírné zlepšení zaznamenal průmysl, který drží nad vodou zahraniční poptávka, komentuje Martin Maršovský, hlavní manažer Finmex Academy.

Zatímco Češi šetří, Němci se vysokými cenami nenechávají příliš odradit. Soukromá spotřeba je u našich sousedů velkým tahounem ekonomiky. Mezičtvrtletně v Německu vzrostla o 0,3 %. Také Rakousko drží nad vodou zvýšená spotřeba domácností, která vzrostla o 0,6 %. Výkon rakouské ekonomiky tak mezičtvrtletně poklesl pouze o jedno promile.

Stojíme na prahu recese

Podle dostupných dat je recese české ekonomiky nevyhnutelná. Otázkou zůstává, jak dlouhá a silná bude. Predikce nejsou příliš optimistické. Kromě maloobchodu očekává nižší výkon také průmysl, který je hnacím motorem české ekonomiky.

Ve srovnání s obdobím před krizí si v Evropě vedou hůře už jen Španělé. Ve třetím čtvrtletí ovšem vyrostla španělská ekonomika meziročně o 4 % (v Česku o 0 %), přesto před ekonomicky silným rokem 2019 zaostává o 2 %. Mnohé další evropské země, které zveřejnily výsledky HDP za 3. čtvrtletí, vykazují dokonce lepší výsledky než za předchozí 3 roky.

Dostupná data ukazují, že některé evropské státy mohou z krize vyjít poměrně hladce. Ekonomické zpomalení a hrozba recese spojená s inflací a vysokými cenami energií se dosud vyhýbá zemím, jako je Litva, Švédsko nebo Portugalsko.

Inflace v Evropě láme rekordy

Vysoká inflace nedrtí pouze Česko. I další státy světa hlásí inflaci v dvouciferných číslech, které jsou v mnoha zemích nejvyšší za poslední desítky let. V září se míra inflace v EU vyšplhala na 10,9 % ze srpnových 10,1 %. Centrální banky i nadále bojují s inflací zvedáním úrokových sazeb. Často za cenu snižování hospodářského růstu.

Hnacím motorem inflace jsou vysoké ceny energií, pohonných hmot a potravin, které strmě rostou už od počátku konfliktu na Ukrajině. Kromě protiruských sankcí a omezení exportu obilí z Ukrajiny se na krizi podílí stále také covidová opatření, která narušila dodavatelský řetězec. To se týká například čipů a dalších komponent, které v průmyslu dosud chybí.

Česku se v říjnu podařilo dostat pod kontrolu rychlý růst inflace. V reálných číslech stoupaly spotřebitelské ceny v říjnu o 15 %, ještě v září přitom vyrostly o 18 %. Inflace aktuálně ubírá na tempu a ceny meziměsíčně poklesly poprvé od prosince 2020, a to o 1,4 %.

Nenaplnily se tak nejčernější scénáře, které počítaly do konce roku s inflací 20 %. V příznivých číslech se odráží především vládní opatření – odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie a úsporný energetický tarif. Elektřina vlivem opatření meziročně zlevnila o 38 %.

Jiná situace byla v říjnu  u našich sousedů. V říjnu v Německu meziměsíční růst cen vyrostl na 10,4 % ze zářijových 10 %. To je nejvíc za posledních 70 let. Hlavní příčinou jsou zejména dražší energie, které v Německu meziročně vzrostly o 43 %. O 20,3 % zdražily také potraviny.

Nejvyšší inflace aktuálně doléhá na pobaltské státy a Maďarsko, které zápolí s inflací 21,1, %. Příznivá není situace ani v Británii, kde inflace dosáhla svého maxima za posledních 41 let. Ze zářijových 10,1 % vyrostla v říjnu na 11,1 %.

Zastropované ceny energií jsou pro Čechy stále vysoké

Zastropování cen energií sice zbrzdilo inflaci, přesto jsou energie pro mnoho českých domácností drahé. Strop elektřiny stanovila vláda na 6 Kč za kWh. Po započítání distribučních poplatků je reálná cena za 1 spotřebovanou kWh okolo 7 až 9 Kč. Pro mnoho domácností, které měly výhodné smlouvy s nízkou zafixovanou cenou energie, to znamená zdražení o desítky procent, v některých případech dokonce o více než 100 %.

Některé země EU stanovily cenový strop na energie podstatně níž. Ve Francii vláda zastropovala cenu za MWh na 46 eurech (přibližně 1 150 Kč), na Slovensku na 61 eurech (přibližně 1 525 Kč). Na druhou stranu na nízké ceny energií pro domácnosti doplácí průmysl a veřejné instituce. V těchto zemích platí podniky a firmy jedny z nejvyšších cen energií

Zažíváme historicky rekordní pád životní úrovně a blahobytu

Životní úroveň průměrně vydělávajícího Čecha klesá nejvyrázněji od roku 1993. Za vše může slabý růst mezd v kombinaci s mamutí inflací. Reálné mzdy za letošní rok klesají dokonce nejrychleji v historii ČR. Kdo investoval do protiinflačních státních dluhopisů, dočká se rekordního výnosu. Zajímavých zhodnocení financí ovšem můžete dosáhnout také dalšími investičními nástroji. Zajistite sobě i své rodině finanční stabilitu i v době ekonomické recese.

Seznamte se s nabídkou školení Finmex Academy.

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Tiskové zprávy

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Covid jako šance. Malí farmáři prodali více vína i bioproduktů

Analýza
Ve všeobecné vlně stížností mnoha firem, jak koronavirová pandemie negativně dopadla na jejich podnikání, existují i výjimky. Mezi ty překvapivé patří drobní zemědělci, kteří si i v tak těžké situaci dokázali poradit a v druhé vlně pandemie dokonce zaznamenali zvýšený zájem například o víno nebo bio lokální produkty.