Úrokové sazby nahoru nepůjdou
Zvýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) není v plánu. Na prosincovém zasedání rada rozhodla, že bude bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. A právě úrokové sazby jsou základním nástrojem, který může ovlivnit vývoj tuzemské měnové politiky.
Viceguvernér ČNB Marek Mora a radní Tomáš Holub však vnímají současné nastavení úrokových sazeb jako příliš nízké a podle jejich názoru by měly úroky ještě vzrůst. Jako důvod pro zvyšování úrokových sazeb uvádí všudypřítomný tlak na růst mezd. Vyšší mzdy zaměstnanců by se promítly do vyšší poptávky a dalšího zvedání spotřebitelských cen.
Naopak většinová část rady ČNB vidí v dalším zvyšování úrokových sazeb riziko. Firmám by zdražily investice a ztížily přechod na energeticky úsporné technologie. Naposledy se repo sazba zvedla v červnu 2022 na úroveň sedmi procent, kde se nachází dodnes. Pokles úrokových sazeb v příštích měsících není příliš pravděpodobný. Českou republiku stále sužuje vysoká inflace, která v prosinci dosáhla 19,1 procenta.
Snížení úrokových sazeb? Nejdřív v půlce roku
Cílem ČNB je dosáhnout v polovině roku 2024 inflace okolo dvou procent. Tržní úrokové sazby musí v první polovině roku vyvážit hluboký propad, který reflektoval působení globálních vlivů, ale i říjnové zpomalení inflace. Spotřebitelé by se mohli dočkat snížení úrokových sazeb ve druhé polovině roku 2023.
Podobně nahlíží na vývoj úrokových sazeb hlavní manažer Finmex Academy Martin Maršovský: „Podle naší prognózy by se základní repo sazba měla do konce roku 2023 pohybovat kolem pěti procent“.
Ekonomika zpomalí, HDP může dosáhnout záporných hodnot
V roce 2024 by podle prognóz ČNB mělo dojít k plné obnově ekonomického růstu ČR. Výhledy na letošní rok ovšem nejsou příliš optimistické. Daní za boj s inflací je bohužel pokles ekonomického růstu.
ČNB predikuje pokles Hrubého domácího produktu (HDP) o 0,7 procenta. Do poklesu HDP se promítne také snížená spotřeba domácností, která tvoří zhruba polovinu hrubého domácího produktu. Optimističtější scénáře počítají s mírným růstem ekonomiky okolo jednoho procenta.
Domácnosti omezí spotřebu, poroste nezaměstnanost
Na české domácnosti dopadne i v roce 2023 nárůst spotřebitelských cen způsobený vysokou inflací. Ačkoliv bude podle predikcí tuzemské centrální banky inflace v průběhu roku 2023 pozvolna klesat, počátek roku se ponese stále ve dvouciferných číslech.
Růst úrokových sazeb a horší podmínky pro získání úvěru brzdí nové projekty a investice a spolu s tím také rozvoj nových pracovních míst. Na druhou stranu, zvyšování úrokových sazeb, nebo jejich udržování na současné vyšší úrovni, je nevyhnutelné i za cenu nižšího ekonomického růstu. Jen tak je možné dostat vysokou inflaci postupně pod kontrolu.
Výraznější pokles ČNB předpokládá ve druhé polovině roku. Celková inflace by se za rok 2023 měla pohybovat okolo devíti procent. Nadcházející měsíce se domácnosti budou i nadále potýkat se všeobecnou drahotou, která domácnosti motivuje k omezení spotřeby.
Šetření domácností se promítlo do ekonomických výsledků už v loňském roce, v letošním se reálná spotřeba opět mírně sníží. Prorůstově bude působit spotřeba vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu.
V průmyslu analytici predikují růst zhruba o tři procenta. Náročné období má před sebou naopak stavebnictví, které čeká pokles až o pět procent a pravděpodobně také propouštění. Podle analytiků v roce 2023 celková míra nezaměstnanosti mírně poroste.
Řada firem se v důsledku energetické drahoty a narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců z doby covidové dostává do potíží a plánuje hromadné propouštění. Velká část nezaměstnaných najde uplatnění v jiných firmách či oborech, protože řada zaměstnavatelů naopak plánuje přibírat nové zaměstnance.
Celková míra nezaměstnanosti by se měla pohybovat okolo čtyř procent, což znamená oproti roku 2022 jen mírný nárůst.
Koruna oslabí, odborníci varují před měnovou krizí
Závěrem loňského roku vydala agentura Nomura varování před měnovou krizí, která by mohla Českou republiku postihnout v následujících měsících. Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině došlo k raketovému růstu cen ropy a energií a také k rekordnímu nárůstu inflace.
Státy střední a východní Evropy se tím staly pro investory příliš rizikovými, což se promítlo do vývoje místních měn – české koruny, polského zlotého i maďarského forintu.
Česká koruna dokonce v loňském roce patřila mezi nejrychleji slábnoucí měny na světě. A to jak vůči euru, tak i dolaru. Vlivem měnových intervencí ČNB se kurz nakonec podařilo stabilizovat. V posledním týdnu roku 2022 byla koruna dokonce nejsilnější od roku 2011 a prodávala se pod 24,20 CZK za euro.
V roce 2023 však korunu čeká pravděpodobně další oslabení. Intervence ČNB slábnou, a proto nebude možné udržet kurz koruny na hodnotách pod 24,60 Kč za euro. Prognóza ČNB počítá jen s mírným nárůstem na 24,80.
Podle analytiků by však kurz mohl atakovat 25,70 korun za euro. Do hry během roku mohou vstoupit další neočekávané faktory, a proto je složité kurz koruny a jeho vývoj v roce 2023 odhadovat.
Právě v této složité době je důležité přemýšlet o svých financích a úsporách, které vlivem vysoké inflace raketovým tempem ztrácí na hodnotě. Kdo si spořil na důchod, za loňský rok přišel o pětinu úspor.
Naučte se, jak správně investovat a rozumět financím. Ochráníte své úspory a zajistíte své rodině vyrovnaný rozpočet. Vstupte do kurzu Finmex Academy a naučte se, jak správně investovat a udržet finance pod kontrolou.
