V době rostoucích geopolitických nejistot se finský přístup tzv. totální obrany stává cennou inspirací pro ostatní státy, zejména po nedávném vstupu země do NATO. Také České republice může finský model mnoho nabídnout, protože stav naší „celospolečenské“ obranyschopnosti se nedá definovat jinak než jako vábnička pro agresory.
Historické kořeny totální obrany
Finský model civilní obrany má své kořeny v traumatické zkušenosti Zimní války (1939–1940), kdy se země musela bránit sovětské agresi. Právě tato událost dala vzniknout konceptu totální obrany, v níž se na bezpečnosti státu podílí nejen armáda, ale i civilní obyvatelstvo, státní instituce a soukromý sektor.
Po druhé světové válce, v době studené války, Finsko pokračovalo v rozvoji rozsáhlé infrastruktury civilní ochrany – od zásobovacích skladů až po síť podzemních krytů. I přes politiku neutrality země nikdy neupustila od důsledné připravenosti, což se ukázalo jako strategicky prozíravé.
Ani po rozpadu Sovětského svazu Finsko nesnižovalo svou schopnost čelit krizím. S rostoucím významem hybridních hrozeb – kybernetických útoků či dezinformačních kampaní – se finská civilní obrana dále modernizovala a přizpůsobovala novému rizikovému prostředí.
Současná struktura finské civilní obrany
Dnes patří finský systém civilní ochrany k nejpropracovanějším v Evropě. Vyznačuje se vysokou úrovní koordinace mezi státními institucemi, armádou, samosprávami i soukromými firmami.
Na jeho fungování se podílejí různorodé instituce. Jmenujme ministerstvo vnitra (Sisäministeriö), záchrannou službu (Pelastuslaitos), centra pro krizovou připravenost a stovky lokálních samospráv odpovědných za prevenci i rychlou reakci.
Cílem finské civilní obrany není pouze obrana území, ale především udržení fungování společnosti i v případě rozsáhlé krize. To zahrnuje kontinuální dodávky potravin, vody a energií, funkčnost zdravotní péče a logistiky, ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost, informování a přípravu obyvatel.
Ve Finsku probíhají pravidelná krizová cvičení. Například v roce 2022 simulovalo cvičení Valmius 22 rozsáhlý výpadek elektrické energie, aby prověřilo připravenost státních orgánů i obyvatel.
Finsko klade mimořádný důraz na vzdělávání veřejnosti. Varovné SMS systémy, nouzové vysílače a školení ve školách či komunitách zajišťují, že občané vědí, jak se zachovat. Podle průzkumů deklaruje až 85 procent Finů, že umí postupovat v případě národní krize.
Síť krytů: Nejodolnější infrastruktura v Evropě
Jedním z nejznámějších prvků finské civilní obrany je rozsáhlá síť krytů. Ty jsou rozmístěny v obytných domech, veřejných budovách i pod celými městy. Kryty jsou konstruovány tak, aby odolaly radiaci, toxickým látkám i tlakovým vlnám, a musí být připravené k použití do 72 hodin.
Finská čísla jsou ohromující. Po celé zemi se nachází 50 500 krytů (údaj z roku 2022, pozn. aut.). Jejich celková kapacita se pohybuje okolo 4,8 milionu lidí. Ohromujícím se toto číslo stane, když si uvědomíme, že celé Finsko má 5,6 milionu obyvatel. Jen v samotných Helsinkách je více než 5 500 veřejných krytů pro 900 000 lidí.
V Helsinkách se nachází i unikátní síť velkokapacitních skalních úkrytů, které slouží v době míru jako sportovní haly, parkovací domy nebo části metra. V krizových situacích se během několika hodin přemění na plně funkční ochranná zařízení.
Takové množství krytů a zejména jejich kapacita tak dělají z hlavního města Finska pravděpodobně nejopevněnější město planety, protože má k letošnímu roku „pouhých“ 686 595 obyvatel. Finský zákon navíc stanovuje povinnost budovat kryty v každé budově větší než 1 200 m² (u průmyslových objektů od 1 500 m²). Díky tomu se síť úkrytů neustále rozšiřuje a modernizuje.
Vstup do NATO jako příležitost pro ostatní členy aliance
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 zásadně změnila finský bezpečnostní kontext. V roce 2023 země vstoupila do NATO, čímž se její model totální obrany stal ještě důležitějším.
Finsko nyní sdílí své know-how se spojenci, podílí se na aliančních programech odolnosti, zapojuje se do mezinárodních krizových operací, harmonizuje své postupy podle aliančních standardů. Za zmínku stojí, že analytici NATO označují finský systém totální obrany za jeden z nejvyspělejších v celé alianci a uvádějí jej jako model pro ostatní členské státy.
Díky výše zmíněným principům si Finsko vybudovalo jednu z nejodolnějších a nejlépe připravených společností v Evropě. V době, kdy Evropa čelí novým výzvám – od hybridních útoků po energetické krize –, nabízí finský model jasné a inspirativní vodítko pro ostatní státy hledající účinné způsoby ochrany obyvatelstva.
Autor je spolupracovník redakce
(Redakčně upraveno)
