Když výběrová komise ministerstva průmyslu a obchodu v prosinci 2016 doporučila k financování z evropského Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) projekt české společnosti Central European Aerospace Corporation (CEAC) ve výši 45,6 milionu korun na vývoj umělé inteligence pro zvýšení bezpečnosti v letectví, zela sbírka listin této firmy v obchodním rejstříku téměř prázdnotou.

Firma totiž v době podání žádosti ani jednou od svého vzniku v roce 2004 nezveřejnila informace o tom, jak hospodaří. Přestože jde o zákonem stanovenou povinnost.

CEAC přesto podle vyjádření MPO v roce 2016 „splnila všechny požadavky, které jsou ve Výzvě kladeny na projektovou žádost. A to včetně doložení výkazů zisku a ztrát za poslední dvě uzavřená účetní období, jak je to požadováno v bodu 9.3.a) Výzvy Aplikace I.“, jak vysvětlil v odpovědi na otázky redakce FAEI.cz David Hluštík z Odboru komunikace a marketingu. „Náhled do Obchodního rejstříku není součástí kontrol, které jsou při posuzování projektové žádosti předepsány,“ dodal.

PSALI JSME:
Nedostával mzdu, tak poslal „světového lídra“ do insolvence. Mezi zákazníky firmy jsou i přední světové zbrojovky

Ministerské eufemismy

„To, že firmy jsou v plnění svých povinností vůči Obchodnímu rejstříku v řadě případů řekněme vlažné, je bohužel pravda. Ovšem pro formulování požadavků na potenciální příjemce dotace z Evropských strukturálních a investičních fondů je všeobecně použit princip, že dokumenty, které mají dokládat plnění podmínek pro poskytnutí dotace, musí žadatel předkládat sám,“ uvedl Hluštík.

„Vlažné“ podle údajů společnosti Bisnode, která zákonnou povinnost firem dlouhodobě sleduje, znamená, že k červnu loňského roku výsledky svého hospodaření za rok 2017 nezveřejnilo téměř 90 procent společností, za rok 2016 účetní dokumenty do sbírky listin neuložilo 65 procent firem. Ani jednou za posledních šest let informační povinnost nesplnilo 25 procent firem, tedy více než 124 tisíc subjektů.

A společnost Central European Aerospace Corporation, která existuje od roku 2004, poprvé za celou dobu své existence poskytla informace o svém hospodaření až na podzim loňského roku: 16. listopadu 2018 došlo na rejstříkový soud celkem 18 dokumentů souvisejících s hospodařením CEAC v letech 2007-2016. To, že mezi nimi chybí účetní závěrka (rozvaha a výkaz zisků a ztrát) za rok 2010, je to nejmenší.

PSALI JSME:
Daň z příjmu prý neplatí polovina českých firem. Z těch, co o svém hospodaření informují…

Nový fígl využívá nedokonalosti zákona

Mnohem závažnější je to, že společnost CEAC dodala do obchodního rejstříku dokumenty v tak mizerné kvalitě, že jsou v podstatě nečitelné, resp. nepoužitelné. Stávající zákon totiž definuje maximální objemové parametry dokumentů (jedna stránka ve formátu PDF je omezena na velikost 150 kB), vkládaných elektronicky do sbírky listin, ale neomezuje minimální parametry, a tudíž i čitelnost vkládaných údajů. A tohoto fíglu podle zjištění redakce portálu FAEI.cz využívá stále více tuzemských společností.

Jenže MPO v tom podle vyjádření Davida Hluštíka problém nevidí: „I když jsme si ověřili, jaké dokumenty jsou ve Sbírce listin Obchodního rejstříku uvedeny a jakou mají čitelnost, do hodnocení, zda žadatel splnil požadavky výzvy, to nemůže zasáhnout. Řídící orgán a Zprostředkující subjekt OP PIK při posuzování finanční a ekonomických informací o žadateli použil ty podklady, které sám v rámci výzvy vyžadoval. Náhled do Obchodního rejstříku není součástí kontrol, které jsou při posuzování projektové žádosti předepsány.“

Dodejme, že dokumenty, které se týkají CEAC a v jaké kvalitě jsou ve sbírce listin obchodního rejstříku uloženy, si ministerstvo ověřilo až po dotazech redakce FAEI.cz. V roce 2016, kdy MPO doporučilo projekt k financování, totiž – vzhledem k neplnění zákonné povinnosti – nebylo ve sbírce listin co ověřovat.

Ministerstvo nevidí důvod. A co třeba princip formální publicity?

„Nevidíme důvod, proč by právě MPO mělo tento subjekt vyzývat k nápravě ve Sbírce listin Obchodního rejstříku,“ tvrdí David Hluštík z Odboru komunikace a marketingu MPO.

Jenže. Tím, že CEAC nezveřejňovala žádné informace o svém hospodaření a nakonec je poskytla obchodnímu rejstříku v nečitelné podobě, mohl být porušen princip formální publicity, zajišťující třetím osobám i osobám uvnitř zapsaných právnických osob dosažitelnost informací zapsaných ve veřejném rejstříku vedeném soudy, jak již dříve upozornil Luděk Tichý z Právnické fakulty UK v Praze.

Jasný názor v této věci má i právní kancelář PPS advokáti: „Takovéto jednání lze postihnout nejen dle zákona o účetnictví a jiných veřejnoprávních předpisů, ale lze jej rovněž řešit prostředky na ochranu proti nekalé soutěži.“ Podle názoru kanceláře nesplnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu společnosti uložením do sbírky listin obchodního rejstříku znamená „získání nikoliv nevýznamných výhod oproti konkurenci“.

Porušování povinnosti zakládat listiny do sbírky ale může mít i trestněprávní následky podle trestního zákoníku, protože neuložení účetních dokumentů může být vyhodnoceno také jako trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. A neposlední řadě statutární orgán firmy, která neplní povinnosti dle Rejstříkového zákona, porušuje péči řádného hospodáře.

Proč není možná veřejná kontrola?

Nabízí se celá řada otázek. Třeba ta, proč MPO nevadí, že není možná veřejná kontrola toho, jak je nakládáno s evropskými dotacemi. A přitom by stačilo tak málo. Třeba aby ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo žadatelům o dotace podmínku, že předkládané informace o hospodaření za poslední dvě uzavřená účetní období byly už předtím v zákonném termínu zveřejněny v čitelné podobě ve sbírce listin obchodního rejstříku.

Otázkou také zůstává, proč společnost Central European Aerospace Corporation a její jednatel Martin Balda neodpověděli na žádnou z otázek, které redakce portálu Finanční a ekonomické informace poslala. Letošní únorová tisková zpráva firmy, že „Češi zavedou revoluci do letectví“, byla totiž podle všeho až dosud všeho jedinou informací za posledních pět let, která se o CEAC v tuzemských médiích objevila.

Projekt vývoje umělé inteligence pro zvýšení bezpečnosti v letectví se podle Hluštíka z MPO „ještě řeší a bude nějakou dobu řešit“. A to, že projekt CEAC obdrží veřejnou podporu, bude podle něj pravdou, až ji firma skutečně obdrží.

„Tento projekt je doposud v realizaci a po dokončení musí proběhnout oponentní řízení a teprve na základě jeho výsledků a podle nich bude projekt finančně vypořádán. Do té doby má závazek poskytovatele dotace ve formě Rozhodnutí o poskytnutí dotace podle zákona o rozpočtových pravidlech v podstatě stejný režim, jako tomu je u smlouvy – tedy včetně respektování důvěrnosti takových ujednání a plnění,“ uzavírá David Hluštík.

PSALI JSME:
Stát pumpuje dotace do elektromobilů. Je to správná cesta?